Nad námi svítá

Tak tohle byl budovatelský film se vším všudy. Nevím jak ho ohodnotit. U některých scén jsem se řehnil jako ta pakobyla, a u jiných zoufale hleděl do stropu. Nu, dobrá, pominu ideologické hledisko a ohodnotím film jako takový. Takže u mne bez toho hlediska je to lehký nadprůměr.

Zapomeňte na Annu proletářku! To je v podstatě romantická telenovela. Tohle je pravé budovatelské drama! A v zádech s dělnickou třídou, bez nutnosti zvyšovat normy, ale díky lepší organizaci práce vzhůru za splněním těžebního plánu. V podstatě jako dneska, akorát bez té třídy jedné strany. Čtyřka za starou hereckou gardu. Splněno, zapomeňte.

Tento film je to pravé správné budovatelské vyprávění o hornících a jejich těřké práci. Je to klasický prvoplánový film, kterých v době přelomu čtyřicátých a padesátých let vzniklo několik. Cílem každého pracovníka bylo stát se úderníkem. Jeden tu takový je. Jelikož je šikovný a současně namyšlený, tak jej nemá nikdo rád. To platí i o dnešní době. Namyšlenost a samolibost je nešvarný jev dosti rozšířený. Náš hrdina však procitne a pochopí. Napřed si to přečte v chytrých knížkách od sovětských soudruhů. A ti ostatní. Také se postupem času chytnou za svůj ostravský čumák a začnou více pracovat. Jde jen o rudou vlaječku, která zavlaje nad šachtou. Mezi profesionálním americkým úsměvem a křečovitým budovatelským úsměvem na dobře vykonané práci nenajdete rozdílu. Pozoruhodné je, že Bohuš Záhorský, kterému nebylo ještě ani padesát let zde hraje starého zkušeného dědka.

Horník Vondra se vrací domů ke své ženě. Místo pozdravu: "Tak už jí konečně mám! Mám a nepustím! "Co?" "Ona se ještě brání,ale já jí donutím!" "Prosím tě koho máš?" "No šramačku (těžební stroj)..." "Šramačku...Ach táák a já už myslela,že ty a Marie..." "Ty jsi vlastně dobrá ženská,jen ti to pro samé starosti člověk nemá kdy říci..." "Víš,až dáme dohromady šramačku...bude všechno jinak. Ono to ani moc nepotřebuje...jen zabrat ten spodek..." "Kolikrát bych si s tebou tak ráda popovídala o tvé práci..." "Eh. Nic to nebylo. Jen Dřina. Teď to bude zajímavější...!" Sehne se,utrhne květinu, podá jí manželce a pokračuje: "V tom rameni... v tom to je! Ty zuby musej dolů!!" "Vondro!!" žena se šťastně usměje a následuje láskyplný polibek. Nad námi svítá je film Jiřího Krejčíka. Je to absurdní film plný absurdních dialogů, poplatný absurdní době, ve které byl natočen.