Film
Na Žižkově válečném voze
Další název: Na Žižkově válečném voze
Žánr: dobrodružný, historický, rodinný
Země/rok: Československo/1968
Délka: 73 minut
Hodnocení
Pozor, některá hodnocení mohou obsahovat spoilery a dle pravidel komunity jsou označena "!!".
Frolíček
(34159 )uživatel hodnotil: 7/10
Pouze v tomto snímku můžete vidět jak budoucí moderátor Jan Kraus mlátí budoucího režiséra Karla Smyczka. Jinak je to další Vošmikův dětský film, u kterého musím ocenit právě zmíněného moderátora v jinošském věku, který na rozdíl od hlavní postavy mladšího souputníka, nebyl supermanem, který se noc po postřelení šípem do zad, zvedne a uhání na koni pomoci bránit s mečem v ruce zajatého otce. Pak také musím ocenit dialogy, což v kontrastu s nedávno viděným Jménem krále, byl nebetyčný rozdíl. Slyšet mluvit jednu z postav: "Panici, prchni!", může způsobit úsměv na rtech, ale když se dívám na historický film, tak to i očekávám a nechci slyšet mluvit historickou postavu pražským dialektem:"Ten byl ale hroznej!" U filmu mi však vadila hudba, beatovo-rocková kytara zněla dost nepatřičně. Celkově je titul slušným dětským snímkem v historickém prostředí bez nějakého politického kontextu.
martin.stusak.9
(30563 )uživatel hodnotil: 7/10
V šedesátých letech vzniklo docela hodně českých historických filmů, i když je fakt, že převážně zasahovali spíše do poetiky. Režisér Milan Vošmik sáhl po knize Josefa Františka Karase a natočil dětský dobrodružný historický film z husitské doby, který se svým způsobem od jiných zase až tak moc neodlišuje. Dva chlapci s jistým úmyslem zasáhnou do husitského válečného dění a to je celé. Scénář pro film napsal samotný literární autor, takže jeho myšlenka byla zachována. Příběh je vlivem cílení diváků tedy značně jednoduchý, avšak na své výjimečnosti kupodivu neztrácí ani dnes. O bitevní scény diváci ochuzeni nejsou, jen nelze počítat s tím, že budou vypadat jako u husitské trilogie Otakara Vávry. Za pozornost však především stojí samotný Jan Žižka, který v takovém příběhu samozřejmě chybět nesměl. Zahrál si ho Ilja Prachař a maskéři na něm tak výtečně zapracovali, že je poznat jen podle hlasu. Navíc je impozantní první scéna s ním, kde sedí na koni. Jak vystřižený z jezdecké sochy v Praze na Vítkově. V tom byl snad i jistojistě tvůrčí úmysl. Dětských historických snímků skutečně není moc a tak lze bez skrupulí tento, ještě černobílý, považovat jako filmovou raritu.
klasifikátor
(478732 )uživatel hodnotil: 6/10
Erkul
(122554 )uživatel hodnotil: 6/10