Na konci světa

Jak strávit v 50letech ve službě na hranicích, kde se volně pohybuje člověk, který za pěkný peníze organizuje přechody přes hranice. Ve filmu uvidíme J. Korna, J. Krause, A. Čunderlíkovou, kterou přemlouvá J. Kotrbová, P. Svojtku, B. Křižana, J. Zahájského...

Tak není to „pragma faulon“, ale že by to bylo čertví co, to také ne. Potěšili mladí herci, dnes již staří „kusové“. Je to takový neškodný filmík s několika pitomostmi, které až draly o stěnu, ale nevadilo mi to.

Nejdřív jsem zažila šok, když se při záběrech malebné krajiny ozvala kytara a k ní zpíval hitovku Jiří Korn. Pak jsem sledovala příběh pohraničníků, který naštěstí nebyl moc politicky pošťuchován, spíš to bylo takové laškování o mladících na vojně a jejich radostech a strastech. A mezi tím stihli chytnout diverzanta. Jinak je snímek plný klišé - starostlivý velitel, prudící další velitel, mladý pohraničník, který chce nejdřív emigrovat, ale poté prohlédne, doplněnou spoustou mladých tváří dnešních hereckých matadorů a Čunderlíkovou, která mluví!, i když je předabovaná.

Kterak pohraniční stráž hlídala v 50. letech minulého století československé hranice se Západem a snažila se odhalit a chytit narušitele. Snímek je ve své podstatě na stejné koleji, po které už jede ´Král Šumavy´ (1959). Jen už tolik ve snímku nedráždí politická agitace, i když samozřejmě i tady ukrytá je. A oproti Králi Šumavy je bohužel scénář daleko odfláknutější. Takřka poklidná a víceméně ne zase až tak moc náročná služba pohraniční stráže ještě dejme tomu, ale dějová linka s převaděčem je prostě nezajímavá. Nemá to patřičnou myšlenku a hlavně pořádný důvod. V zájmu zisku je na takový film prostě málo. Na správný vojenský film, obzvlášť z oblasti hranic, i tady samozřejmě dojde k přestřelkám, které sice mohly vypadat lépe, jako kdyby byly od režiséra Sequense, ale svým způsobem postačí. Atmosféra prostředí je však tak výrazná, že by to nejednoho mladíka snad i přesvědčilo, že sloužit základní vojenskou službu na hranicích zas až tak hrozné nebylo. Detektivní motiv prostřednictvím významů filozofie moc na zajímavosti nefunguje. Chybí tomu především správně podané napětí a patřičná hloubka, ale na sedmdesátá léta to nebylo nic neobvyklého. Takže v tomto vcelku nuda, ale jinak se snímek nejeví zase až tak špatně, jak by se mohlo zdát. Každopádně, ať se to někomu líbí nebo ne, výše zmíněný ´Král Šumavy´ (1959) je daleko napínavější. Z dnešního pohledu překvapí plejáda známých a samozřejmě mladých hereckých tváří. V roli pohraničníka se tu objevuje i Jiří Korn. Kdo by to byl kdy řekl.