Na konci města

K tomu konci už jsem to nedával, to bylo furt dokolečka dokola. Už to nebylo ani krimi, ale spíše takové machinace mezi velkými pány. Jinak herci dobří, ale celkově to uspávalo. Zpočátku jsem dával šedesát, pak čtyřicet a pak už nic. Ta dvacítka je skutečně jen z milosti.

Byla jsem překvapená. Není to vůbec špatný film. K 50. rokům přistupuju s rezervou, neb budovatelské a agitační nadšení špikuje snímky z té doby měrou neskromnou. Přesto jsou pro mne i navzdory výhradám snímky z tohoto období přijatelnější než avantgardní revolta bohémských let šedesátých, které v touze sledovat cokoliv z tohoto období s několika opravdu výjimkami naprosto vynechávám. Ale vraťme se k tomuto filmu - pokud by se zde neoslovovali kriminalisté "soudruhu", ani by mne nenapadlo, že snímek vznikl v docela komplikované době. Dějová linka má logiku a retrospektivní záběry do doby před vraždou pojaté jako vyprávění žijících svědků nepůsobí rušivě. Miloš Nedbal byl snad vždy ve své roli výborný, překvapením je nebývalé velký herecký prostor pro Gustava Heverleho - panoše Vítka z Pyšné princezny, bohužel herce spíš malých rolí. Zde v postavě také "pobočníka" hlavního vyšetřovatele a potenciálního zetě, jemuž v něžné, sice menší, ale vizuelně půvabné roličce sekunduje dívčí tvář Evy Klepáčové. Detektivka se drží osvědčeného klasického postupu - zločin, sbírání faktů, hledání svědků, skládání případu kousek po kousku...v napětí Vás drží do poslední chvíle. Snad jen vlastní vyřešení případu Vás může poněkud překvapit, opravdu ten konec se příliš nepovedl, uspěchaný, jakoby najednou se muselo vše hned vysvětlit a to ještě hodně překvapivě. Za to drobné rozčarování dva bodíky dávám dolů, ale pořád zbývá slušných 80 procent za kvalitní scénář, výborné herecké výkony a celkovou kompozici filmu.

Velice slušná detektivka, kde byť by se to od doby vzniku očekávalo, žádná strana, žádný soudruh ve smyslu agitace. Opravdu šlo jenom o řešení starého případu. Při jeho řešení se prolínala předválečná doba se současnou (tou z padesátek:-) a příběh zajímavě gradoval. Když už to vypadalo, že je ruka v rukávě, tedy pachatel nalezen, ukázalo se, že je vše trochu jinak. Nadstandardní herecké obsazení, omlazení a zestaršení postav během dvaceti let dobré, rozuzlení zajímavé. Ozvláštněno vtipem, kdy mladší podřízený chodí s dcerou šéfa, chudák Gustav Heverle. Kdo má rád starší české detektivky, tak tady rozhodně chybu neudělá, dočká se poctivého filmařského řemesla.

Mohl by to být docela dobrý detektivní film, jen kdyby nebyl natočen na počátku padesátých let dvacátého století. Tedy postavy příběhu mají černobílé charaktery. Až na jednu. Je jí pan Kalčík (Rudolf Hrušínský). Tak nevíte, jestli je to hajzl, či dobrý člověk. Anebo prostě ten, který se snaží čerpat výhody z daných situací. Postav je tu celá řada a vytvořila je plejáda českých umělců. To plejádovství vlastně je díky stáří snímku. Máme tu výkopové práce pro stavbu dětského hřiště a koupaliště. Staví se na místě, kde kdysi, ještě před válkou, stál činžovní dům. Žilo zde plno lidí. Dům však byl od počátku ve špatném stavu. Nyní při výkopových pracech je odhalen hrob. Dvacet let starý a pravděpodobně jej využíval osobně a nedobrovolně majitel domu toho činžovního domu. On totiž před dvaceti lety zmizel. Kdo, kdy, jak i proč mu pomohl na onen svět, to se snaží vyřešit kriminalisté ze SNB. Film je sice poplatný době, kdy vznikl, nicméně agitkou není. Film je dobré sledovat také jako dokument doby.