Mykoin PH 510

Takový divný polodokument, který snad zaujal jen chemiky. Viděl jsem to do konce jen pro svou vlastní zvědavost, žádný jiný důvod to nemělo. Dvacet za poučnost.

Zajímavý příběh s reálně podloženou zápletkou, jejíž hlavní plus je v kameře. Záběry plísní na makro kameru jsou na tehdejší dobu vysoce nadstandardní a dělají vcelku obyčejný příběh s ne tolik obsazovanými herci daleko zajímavějším.

Dokumentarista Jiří Lehovec si tímto snímkem odskočil k hranému filmu. Jeho dokumentární ladění je i zde přesto znát. Tím se vytrácí veškerá dramatizace příběhu o vědcích, kteří byli úspěšní i v nelehké době druhé světové války. Vlastně je to takový hraný dokument - ´záměrně archaizující vizuální styl, postavený na statických celcích, snímání objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností a dokumentárně laděném obraze.´ Scénář to však neměl údajně jednoduché. Dle historických informací - ´první verze scénáře vznikla ještě před rokem 1948. Kvůli připomínkám schvalovacích orgánů však musel být scénář několikrát přepracováván, než byl film konečně v roce 1962 připuštěn do výroby.´ Příběh je však na základě skutečných událostí v továrně na léky v Měcholupech u Prahy. ´Během německé okupace vyvinula skupina vědců ve zdejší továrně antibiotikum, které v té době nebylo v Čechách ještě dostupné. Výzkum probíhal v naprostém utajení, aby se případný objev nedostal k nacistům, kteří rovněž usilovali o objevení penicilinu.´ Dokumentární pojetí za použití několika málo archívních záběrů je tedy zcela na místě. Otázka je, co tehdejší cenzura připustila a co ne. Každopádně snímek slouží jako výpověď jedné události doby s absolutní absencí vedoucí úlohy komunistické strany, což je na dobu vzniku asi nejvíce překvapující.

Poutavá ukázka toho, co obnáší bádání v laboratoři - nápad, odvahu, znalosti, houževnatost, zarputilost, spolupráci, štěstí, odměnu v podobě praktického výsledku... Až na konci jsem si uvědomil, jak přirozeně tento "hraný dokument" proběhl. A tak to má být.