Zajatci otazníků

Je všeobecně známé, že vědecká komunita po staletí hledá odpovědi na otázky o vzniku a zachování života, pravidlech přírodních zákonů, biologických souvislostech, genetických předpokladech, vzniku vesmíru a fungování kosmických zákonů i o tajemství hmoty. Dávno je pryč doba, kdy starověcí či středověcí badatelé za svůj život obsáhli několik vědeckých odvětví a mnohdy i velmi úspěšně. Soustředili se na souvislosti jednotlivých vědních oborů a prostřednictvím svých znalostí dospěli často k fundamentálním základům vědy. V dnešní době se však vědění dostalo na takovou úroveň, že se nesčetné množství otázek a souvislostí objevuje v každé samostatné vědecké disciplíně a mnohdy vědec sám není schopen během celého svého života nalézt konečné odpovědi. Badatelé současnosti se tedy stali zajatci otazníků a každý svou úlohu vnímá tak, že se pokusí během své vědecké praxe přispět alespoň částečně k objasnění daného problému. Věda si klestí svou cestu k úspěchu postupným odbouráním neznámého. Současná doba ovšem staví před svět vědy i další otazníky. Potřebuje vůbec společnost vědu? Váží si vědců? Chce znát odpovědi na stále nové a nové otázky?