Útok na Bílý dům

Filmy režiséra Rolanda Emmericha mám rád, ale tohle je asi ten nejslabší, co kdy natočil a jestli ne, tak určitě nejslabší z těch, které jsem viděl (a bylo jich dost). Tohle je jeden z klasických příkladů toho, že ani prokazatelně dobrý režisér a plejáda opravdu kvalitních herců nemusí být zárukou dobrého filmu. Tady to umřelo vlastně ještě před natáčením na scénář!

"Pane prezidente, doufám, že v rezidenci máte nějaké zbraně." - "Ano, v kuchyni máme nože." Tady se to v komentářích hemží "Emmerichovou dosavadní tvorbou" a splněním či nesplněním zásad akčního filmu. Já jsem se ale pobavil maximálně, má to švih, náramně sympatickýho prezidenta a i když trochu absentuje napětí, kompenzuje to slušná várka vtipných hlášek. A nakonec jsem se i vzdělal, protože jsem si musel nastudovat 25. ústavní dodatek, o kterým se tady furt mele. Trochu ruší dcerka hlavního hrdiny, ale to koneckonců až tak neva, protože uječenej drzej spratek kazí i spoustu jiných filmů.

John by rád nastoupil do ochranky prezidenta a protože má 11 letou dcéru, vezme ji sebou k prohlídce. V tu dobu se chystá skupina teroristů vedenou bývalým šéfem ochranky Walkerem. Umírají desítky osob. O co jim jde především, ne o peníze a přistavený vrtulník ale chtějí rozpoutat 3 světovou válku. Bílý dům hoří, prezidenta zachránily hodinky, víceprezident je zatčen ...

Bože, ty vlastenecké kecy snad nebyly třeba. Ale nutno přiznat i pár velmi veselých hlášek. Pokud protrpíte první půlhodinu, dostane se vám sice ucházející podívané, ale některé scény jsou prostě děsné. Prvních patnáct minut bych fracka Emily třískal přes hubu v jenom kuse. Jinak pokud jste viděli smrtonosnou past, tak si místo Channinga dosaďte Bruceho a máte šestku jak vyšitou. Nebo sedmičku? No, já se celkem mimo ten úvod bavil, takže dávám hodnocení v té vyšší třídě.