V domě

U NICH DOMA Pseudo - psychologická sonda do duší členů jedné „dokonalé rodiny“ z pohledu jednoho studenta, který svou „dokonalou rodinu“ nemá. A tolik po ní touží, že neváhá udělat všechno proto, aby se do ní dostal. Díky podpoře svého učitele literatury se mu to i daří. Propletenec osudů však nemůže dopadnout dobře pro všechny zúčastněné. No – po delší době jsem zatoužila opět po troše umění, ale tady jsem evidentně šlápla vedle. Základní myšlenka možná nebyla špatná. Napětí, zda je příběh pravdivý nebo je jen spisovatelovou fikcí, dost dlouho udržoval moji pozornost, ale v momentě, kdy se začala mísit realita s učitelovou konfrontací na místě děje, jsem celý film odsoudila k nezdaru. Tajemno pominulo a již nebylo o co stát. Jako ryze artový a festivalový film to možná bylo dobré, jenže do mé představy o umění toto dílko rozhodně nespadá. Je mi líto.

Lišák François Ozon zase všechny dostal - profesora, jeho ženu, celou Raphovu rodinu i mě... Od prvních minut zajímavý příběh zloděje životů, který krade pro inspiraci, sám vytváří zápletky a co víc, dokáže zainteresovat nové postavy, ze čtenáře vytvořit spoluautora a jeho zvědavost změnit na voyaerskou posedlost, odkrýt skryté touhy, donutit ho udělat věci dříve nemyslitelné pro pouhé "pokračování příště" - tak tomu já říkám tvůrčí psaní... Škoda jen lacinějších triků mezi fiktivní a skutečnou rovinou.