Muž bez tváře

Vážný film "o něčem", až se divím, že nezískal žádné ocenění. Bohužel já nejsem ta pravá cílová skupina, takže vzdor nesporným kvalitám mu moc nedám.

Po prvních pěti minutách bylo úplně jasné, o čem film bude. O dalších pět minut později se už ani nedalo pochybovat o tom, jak film dopadne. Přesto že vše bylo jasné hned od začátku, stále jsem doufal v nějakou hlubší zápletku či pointu a nic. A ještě ke všemu herci strašně přehrávali. Ale musíme to režisérovi Melu Gibsonovi odpustit, vždyť to byl jeho první film...

Nepatřím ke Gibsonovým obdivovatelům, nezaujala mne výrazně ani režie, ani herecké výkony. Avšak u tohoto filmu jsem byla sama překvapená, že ač jsem si nic neslibovala, nakonec jsem prožila zajímavý příběh s psychologickým podtextem s nutkáním na přemýšlení. Rozhodně to není špatný film. Ač o přátelstvích malých chlapců a osamělých mužů bylo natočeno již více filmů, tento skutečně zaujme. Největší sondou pro diváka je v průběhu příběhu cesta do duše "muže bez tváře", učitele, který skrývá velké tajemství a jehož život je poznamenán osobní tragédií. Z nesympatického a protivného samotáře se vyvíjí citově raněná osobnost s rozpolcenou duší. Taktéž role malého Chucka je zahraná výborně. Je to díky tomu, že chlapec není prezentován jako dítě ideálního chování, ale zlobí, vzdoruje, odsekává, je drzý až zlý, přesto pozitivní vliv učitele stále více na povrch vyvolává jeho dobré jádro. Postavy nejsou ani kladné, ani záporné, jsou to raněné duše toužící po pochopení a uznání, jsou to prostě reálné bytosti.

Jeden z dalších skvělých filmů kam až zajde lidská zlost a nenávist.Proč jsme zlý k lidem kteří jsou nějak odlišní.Tento film nám to skvěle ukaže.