Po čtyřiceti letech

Velmi působivý dokument o setkání bývalých spolužáků z DAMU navazující na čtyřicet let předtím natočený film Dvanáct (1964). Docela smutné bilancování nelehkých hereckých životů (převážně) na oblastních scénách, zásahy do osudů v podobě let 68 a 89, dokonce i nenápadné náznaky konfliktů mezi nimi samými v době normalizace, nyní již i četné zdravotní problémy. Není to žádná taškařice ve stylu veselých historek a kupodivu ani nejslavnější z nich – Iva Janžurová – nemluví o své herecké kariéře se stoprocentním nadšením. Následuje silný moment neúčasti Jany Rendlové, která pouze poslala dopis s důvody, proč se s těmito lidmi již nikdy nechce setkat.