Na divoké vlně

Přívětivý sportovní snímek tentokráte o surfování, velkém snu, tvrdého tréningu a dosažení cíle. Filmová pocta legendě, která ve světě surfu něco znamená. Natočeno je to takovým stylem, že i naprostý laik pochopí veškeré sounáležitosti s technikami surfování a potřebným vlnám. Dramatická atmosféra je po celou stopáž cítit jako mořská sůl, což ve spojení s nespěchajícím tempem a výbornou kamerou vyvolává skvělou podívanou téměř až se závistí. Kdo by si to ihned také nezkusil. Z počátku švih sice krapet pokulhává, ale to je jen vlivem potřebného představování hlavních postav. Po chvíli se to však náležitě rozjede a byť zakončení asi mnohý očekával přeci jen trošičku jinak, naskytne se úžasná dramatická sportovní podívaná o disciplíně, jaká je nám středoevropanům v podstatě cizí.

Snímek je atraktivní, protože kdo by neměl rád moře, že. Když se k tomu ještě přidá cesta za svým snem, tak je jasný, že se nudit nebudeme. Jakoby se film snažil sdělit, že opravdu šťastný a svobodní, můžeme být jen na tu kratičkou chvilku, na hřebenu vlny co právě sjíždíme a že ta neskutečná dřina, která nás tam dovedla, za to rozhodně stála, at už jí sjedeme, nebo ne...

A jedno oko nezůstalo suché... Ale ne, nechci film shazovat. Není špatný a jako sestřih povedených jízd na vlnách velikosti baráku je docela zajímavý. To ostatní, ten děj kolem, to je zbytečná výplň, která svou šablonou připomíná tolik jiných filmů s tématem problematiky dospívání. To o rok mladší film "Surfařka" o Bethany Hamilton má mnohem větší grády. Takže co se mi (kromě záběrů na prkně) ještě líbilo? Vlasy Gerarda Butlera a celý Johnny Weston. A soukromě si myslím, že tenhle adrenalínový sport je docela bláznivá ruská ruleta.

Mořský příboj mě uklidňuje, dobrá hudba uvolňuje, nebezpečí nabuzuje, love story rozněžňuje a podklad skutečnou událostí zvedá adrenalin... I když největším lákadlem pro suchozemce ve mně byl pohled, co nikdy neomrzí, vcelku zaujala vedlejší témata a ani herci nebyli nejhorší, z čehož musím rozhodně vyjmout podezřele se chovající paní Butlerovou, která jakoby se do sportovního dramatu infiltrovala z žánru hororu a bylo jen otázkou času, kdy jí narostou šavlovité tesáky... Ale jinak dobrý... a když říkám dobrý, myslím jen dobrý.