Slovácká suita

Filmové zpracování Slovácké suity Vítězslava Nováka v podání Statní filharmonie Brno pod taktovkou Františka Jílka, zachycuje prchavou krásu okamžiku přírody, od pohledu na rozkvetlé stráně, louky, až pohled na vesnická stavení - roubenky. Zatím se obyvatelé vesničky chystají k ukončení nedělní návštěvy kostela, rozcházejí se do svých domovů, kde již na ně čekají další domácí práce. Po stráni za vesnicí se rozbíhají kluci a předvádějí lidové zvyky, jako je výroba píšťalek z vrbového proutí, dívky zase splétají pampeliškové věnce. Druhá věta suity začíná pohledem na orchestr, poté kamera vklouzne do chaloupky, kde dívka v kroji vyšívá ubrus. Mladíci pasou na louce koně, dívka mezitím dokončila výšivku a jde za svým mládencem na louku. Nyní jsme v šenku, kde se chasa chystá na tancovačku (sledujeme ukázky lidových tanců). K večeru se již shánějí stáda ovcí do vesnice, sekáči se vrací z luk, v chaloupkách se rozsvěcují lampy a jejich obyvatelé se chystají k zaslouženému odpočinku po perném dni. Jen příroda nespí, dál zurčí potok po skalinách, dál se vítr prohání v korunách stromů a rosa padá na trávu. Slunce pomalu schází za obzor, končí se jeden z mnoha dní života člověka.