13. komnata Osmanyho Laffity

Osmany byl nejmladším ze čtyř sourozenců. Otec byl důstojníkem kubánské armády, maminka pracovala v diplomatických službách. Tatínek byl velmi přísný, i to možná vedlo k tomu, že benjamínek rodiny byl hodně závislý na mamince. Pak se rodiče rozvedli a tehdy jedenáctiletý syn otci odchod dodnes neodpustil. Jejich vztahu nepomohlo ani odhalení Osmanyho homosexuality. Matka se snažila pochopit, otec to razantně odmítal. A vlídné přijetí nenabízela ani kubánská společnost. Po dokončení studií poslala Osmanyho maminka na zkušenou do socialistického Československa. U nás měl umělecky založený mladík studovat hudbu na konzervatoři. Ale nelíbila se mu škola a zpočátku ani naše země a chtěl zpátky domů. Požádal o vyřazení z programu, ale místo návratu se dočkal přeřazení mezi dělníky, kteří jezdili z Kuby do Čech pravidelně. Tehdy zažil první projevy rasismu, ale také šikanu a urážky. Neměl peníze ani přátele. V roce 1989 po politických změnách byli jeho krajané posíláni zpět na Kubu. Osmany byl ale zrovna na horách a opožděného návratu do rodné země se bál, aby nebyl považován za disidenta. A tak zůstal. Zařídil si s pomocí jediného přítele Mirka povolení k pobytu a myslel, že všechno bude dobré. Jenže nemohl nikde najít práci, jakmile prozradil svůj původ, bylo po nadějích. Bydlel zadarmo u Mirka, často neměl peníze na jídlo a upadal do hluboké skepse. Když už to vypadalo zcela beznadějně, Mirek mu pomohl získat práci v nově vznikající modelingové agentuře Milady Karasové. Zanedlouho přišla nabídka ze španělské firmy. A pak Osmany potkal svého současného přítele Guye. Ten rozpoznal velký návrhářský talent a pomáhal ho rozvíjet. Byl i u zrodu Osmanyho vlastní značky a módního domu. Dnes má nepřehlédnutelný návrhář mnohé klienty známých jmen, a to nejen u nás. Příběhem módního návrháře, o kterém málokdo ví, že začátkem 90. let neměl z čeho žít a kde bydlet, a překonával myšlenky na sebevraždu, provází Radka Červinková. Česká televize