Moderní doba

Tohle je jeden z filmů ke kterým není mnoho co dodávat. Naprosto nadčasová super klasika, kde je všechno přesně na svém místě. Nic zde nechybí a nic nepřebývá. Tohle je jeden z velkých klenotů světového kinematografického pokladu.

Z tohoto filmu jsem měl vždy pocit, že šlo o jakousi filmovou mozaiku, kterou svým hereckým mistrovstvím vyplňoval velký Charli. Nebylo navíc mnoho herců, kteří by bez zjevných problémů dokázali přejít do zvukové podoby filmu.Konečně jsem přesvědčen, že Charli je zde na vrcholu a zdá se, že tímto filmem definitivně uzavírá svou hravou, v postatě vážnou hereckou kapitolu.

Tenhle snímek patří mezi skvosty světové kinematografie. Je také takovým rozloučenám s němou érou filmové tvorby. Ač je natočen v době, kdy film byl již běžně ozvučen, je natočen takřka beze slov a v duchu němých grotesek. Film je sociální kritikou kapitalismu nehrubšího zrna. Velké stroje, velká ozubená kola - to jsou symboly tvrdého a bezohledného kapitalismu. Doplňují to dělníci, kteří jako stádo ovcí je hnáno k těmto strojům. Film reaguje na nešvary své doby. Sedm let po propuknutí světové krize stále miliony lidí byly bez práce a další miliony byly na ně závislých. Prý je to poslední "tulácká" Chaplinova role. Zde se snaží protloukat životem jak to jde. Střídavě pracuje v továrně a z různých důvodů bývá arestován. Jednoho dne potká krásnou mladistvou. A začínají se světem protloukat dva.

Patří mezi 501 filmů, které musíte vidět. Charlie Chaplin patří k mým nejoblíbenějším komikům němé éry a jeho film Moderní doba je asi tím, který je pro mě nejpovedenější. Ukazuje nám totiž jak skvělé gagy, navíc nám dovolí si poslechnout Chaplinův zpěv (výborný a vtipný zároveň) a navíc v sobě nese určité poselství tehdejší ekonomické krize. Avšak příběh je tak silný a nadčasový, že ho klidně můžeme zapasovat i do dnešní doby. Na začátku se nám prohání stádo ovcí, které se postupně mění v lid spěchající do práce. Klidně vyňme Charlieho Chaplina z toho, že propagoval komunismus, ale mě osobně to přišlo jen jako kapitalistická satira, která nám neukazuje žádný správný směr. Prostě jen kritizuje dobu (která se zas až tak od těch časů nezměnila, bereme-li samotnou myšlenku). Továrna inspirována Hanrym Fordem vyrábějící cosi a kašlající přitom na zaměstnance, jen aby produkce byla co nejvyšší. Ale trochu se obrátím od vyšších myšlenek a do paměti si zase vrátím nádhernou Paulette Goddard, s kterou se Chaplin posléze oženil...