Josef Váňa je nepřehlédnutelnou postavou našeho dostihového sportu. Kromě absolutních rekordů na nejslavnějším a nejtěžším překážkovém dostihu kontinentu Velké pardubické steeplechase, kterou vyhrál pětkrát a čtyřikrát na ní dovedl k vítězství jediného koně - Železníka, kromě stovek vítězství v dalších překážkových dostizích po celé Evropě jej charakterizuje i neobyčejná vůle, snad až posedlost, která mu umožňuje nejen vyhrávat, ale někdy i přežít.
Za téměř třicet let své dostihové kariéry prodělal Váňa neuvěřitelné množství zranění. Jak sám říká, těžko by ve svém těle našel kost, kterou by neměl alespoň jednou zlomenou. A to včetně pánve nebo obratlů páteře. Avšak ani ti, kteří dostihový sport sledují, si toho často neměli šanci všimnout. Váňa totiž řadu dostihů absolvoval s nezhojenými zlomeninami a navíc jeho tělo má neobyčejně rychlou schopnost regenerace. Zranění, které by si u jiného vyžádalo několikaměsíční léčbu a rehabilitaci, zvládá v řádu dnů. Ordinuje si velmi neortodoxní léčebné postupy, praktikuje zvláštní životosprávu, svěřuje se do péče jak klasické, tak i alternativní medicíny. Mimo to je tvrdohlavý, impulzivní, mnozí jej mají za blázna. Zkrátka - je to neuvěřitelný samorost.
Událost, o níž dokument vypráví především, svým mezním charakterem jeho pestrý životní příběh i kontroverzní osobnost dokonale vystihuje. Přestože byl na začátku 90. let Váňa uznávaným a slavným jezdcem, jeho existenční podmínky byly stále velmi skromné. Svoji finanční situaci řešil tím, že si našel práci jezdce a trenéra v Německu. 5. června 1994 během dostihu v Baden-Badenu spadl na překážce a za ním běžící kůň mu hřbetem dopadl na hlavu a hrudník. Půl tuny živé váhy, jako by se ocitl pod hydraulickým kladivem. Otřes mozku, zlomená pánev, pohmožděný hrudník s mnohočetnými zlomeninami žeber, utržená polovina levé plíce. Došlo k opakované zástavě srdce a klinické smrti. Pomocí elektrošoků se cestou do nemocnice podařilo Váňu oživit, ale velké naděje mu lékaři nedávali. Několik dní byl v kómatu. Po třech nedělích, během převozu z Baden-Badenu do Prahy na Bulovku se stavil doma v Bohuslavicích u Karlových Varů a cvičně si vylezl na koně. Po šesti týdnech začal trénovat a 13. srpna, tj. dva měsíce po úrazu opět závodil. V říjnu toho roku samozřejmě jel i Velkou.
Průběh těchto dní - od úrazu až po návrat na dostihovou dráhu - tvoří kostru filmu. Z této perspektivy nahlížíme i ostatní podstatné peripetie Váňova života a jezdecké kariéry.
Průvodcem je publicista Pavel Kovář, který se s Josefem Váňou léta přátelí a který o jeho životním příběhu napsal knihu.
Česká televize
