Hospoda

Televize je peklo. A obzvláště v hospodě. Znáte to, když jdete na pivo a je zapnutá televize. Všichni místo trapných keců raději zapékají do nějakého stupidního pořadu. A já přišel na pivo právě proto, abych si poslechl ty trapné kecy. To už jsem mohl rovnou zůstat doma, otevřít si lahváče a strávit večer vymýváním mozku v pohodlí svého gauče (i když tady trochu kecám, jelikož televizi nemám a můj gauč rozhodně pohodlný není). Když se chci dívat na fotbal, jdu do sport baru, nebo někam, kde natáhnou plátno a promítají ho ve větším rozlišení. Koukat na nějakou mikrobednu, to je zoufalost. A to mi neříkejte, že v polovině devadesátých let byla televize takový luxus, jako se uvádí tady v seriálu. Když jsem byl malý, tak jsme měli televize tři. V obýváku, v dtském pokoji, aby jsme si mohli s bráchou v klidu vymývat kebule a nerušili tak rodiče, a děda měl svou vlastní. Takže ať mi tady nikdo netvrdí, že telka byl takový přežitek, jak se uvádí tady. Scénáristé by měli občas vyrazit mezi normální lidi...