Postřehy odjinud

V dalším dílu cestopisných fejetonů novináře, publicisty a zahraničního zpravodaje Hospodářských novin – Milana Fridricha, navštívíme Predappio – Mussoliniho rodné město, které leží ve vinařském kraji padesát kilometrů od Rimimi. Toto místo symbolizuje nostalgii po italském fašismu, touhu po stylu politiky, kteří odborníci nazývají totálním nebo aktivistickým a jež málokdy vede k něčemu jinému než k násilí. Do Predappia každoročně přijíždí kolem sta tisíc duceho obdivovatelů a taky zvědavců, kteří nechtějí věřit tomu, že ve třech obchodech na hlavní ulici se prodávají symboly Mussoliniho éry – vlajky, busty, obrazy, přívěsky, šálky na kávu, talíře, trička a nechvalně známé černé košile – symbol duceho věrných bojovníků. Největší pozornosti se těší kalendář s propagandistickými Mussoliniho snímky a videokazety o fašistické éře sestavené z dobových filmových týdeníků. A to ještě není všechno. Na místním hřbitově má Mussolini čestné místo. Hned vedle kostela je prostorná krypta jeho rodiny, jíž vévodí duceho busta obložená čerstvými květinami. Občas je tam k zahlédnutí stráž složená ze skinheadů. Když nemají službu potulují se po městě a dávají o sobě vědět už na značce Predappio. Nemálo Italů si klade otázku, proč už není éra Mussoliniho už jednou provždy mrtvá? Co vede lidi k tomu, že si jezdí do Predappia nakupovat upomínkové předměty spojené s fašismem? Odpověď není jednoduchá a je znepokojující. Itálie se totiž ještě nedokázala plně s fašismem vyrovnat.