Cesta k andělům

Noticka: Stanislav Juránek – politik. V talkshow moderátora Otakára Schmidta a režisérky Jany Studničkové - Cesta k andělům - v televizi NOE je tentokrát hostem: Stanislav Juránek - politik, senátor, bývalý hejtman Jihomoravského kraje, místopředseda KDU-ČSL. Osobnosti, o kterých Stanislav Juránek hovořil, jsou převážně ctihodné, či blahořečené a je na nás, jak zdůrazňuje Juránek, abychom se k nim hodně modlili a tak se stanou svatými, tedy patrony a ochránci pro Brno a okolí, potažmo Jihomoravský kraj, celou Moravu, či Českou republiku. Neboť, jak říká Stanislav Juránek, jestliže poslal na svět Bůh svého ztělesněného Syna skrze Pannu Marii, je jasné, že i opačným postupem, do nebe k Otci se dostaneme nejlépe zase jen skrze Krista, s přímluvou k jeho matce Panně Marii. Madona Svatotomská - Bohorodička byla od počátku a cíleně kultovním obrazem, k čemuž ji předurčil její exotický vzhled a (částečný) autoritativní původ. Nebyla ovšem modlou v tom smyslu, že by bylo možné do ní jakožto předmětu lokalizovat skutečnou přítomnost Panny Marie a Ježíše. Byla spíše živým koncem komunikačního vedení mezi věřícím, který k ní přistupoval v gestu prosebné modlitby, a zobrazenými posvátnými osobami. Funkčnost tohoto vedení potvrzovaly zázračné zásahy do přirozeného světa a jejím garantem byla místní církevní i politická autorita. Témata rozhovoru byla dále o moravských významných postavách jako byl například: kněz František Sušil, jenž je znám svojí sbírkou 2 400 lidových písní; augustiniánský opat – zakladatel genetiky – vědec a řeholník – Johann Gregor Mendel; a dále pak téma Madona Svatotomská (též Tomská, Tomášská či Brněnská), nazývaná podle brněnského kostela sv.Tomáše. Jde o starobylou, pravděpodobně raně gotickou ikonu typu italo-byzantské Matky-Boží, která nabízí dítě-Ježíše k adoraci. Podle tradice jde o kopii jedné ze tří ikon, které namaloval apoštol sv.Lukáš (tzv. Svatolukášské Madony) a modelem mu seděla Panna Marie s Ježíškem. Tuto kopii dostal český král Vladislav II., který ji uložil v královské klenotnici basiliky sv.Víta v Praze. Roku 1353 markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., založil v Brně klášter augustiniánů-eremitů (obutých) s rodovým pohřebištěm markrabat. Karel IV. mu kopii obrazu daroval roku 1356. Pro tuto příležitost dal do spony na prsou Panny Marie vsadit relikvii ze závoje Panny Marie, potřísněného Kristovou krví. Markrabě Jan Jindřich Lucemburský nechal pro Madonu vystavět zvláštní kapli. Ikoně bylo již od 14. století přičítáno mnoho zázraků, mezi jinými záchrana Brna proti mnohonásobné přesile Švédů roku 1645 (v níž se vyznamenal jezuita Martin Středa), ochrana před morovou epidemií roku 1713, před obléháním Brna pruskými a saskými vojsky roku 1743 a mnoho uzdravení. Za josefinských reforem r. 1783 byli augustiniáni nuceni přemístit svůj klášter i s Madonou od sv. Tomáše do kostela Nanebevzetí Panny Marie zrušeného kláštera cisterciaček na Starém Brně, kde je zázračná madona uctívána dodnes na hlavním oltáři a kde právě působil výše zmíněný otec genetiky, přírodovědec, biolog a kněz Johann Gregor Mendel. Další téma se tedy nabízelo jako jezuitské prostředí a brněnský jezuita Martin Středa, který byl pro obránce Brna za třicetileté války v těžkých chvílích v bojích proti švédským protestanstkým vojskům legendárním hrdinou. Otakáto Maria Schmidt