Sběratelé kostí

Ve Sběratelých kostí nespoléhají na to, že naservírují divákovi klasiku na kterou je zvyklí a tak se snaží každý díl nějak originálně obzvláštnit. Tento byl hodně zaměřen na komixy, ostatně jak už sám název napovídá. Čím více se jim ale povede děj, tím více pak sklouznou do patosu, na který se fakt místy nedá ani koukat. Třeba dneska, kdy můj oblíbenec Zack začal číst komixy a pak ho Kůstka přirovnala k superhrdinovi, to jsem myslel že už si snad scénáristé ze mě dělají srandu. Jinak dnešní rozzuzlení lehce předvídatelné už od poloviny dílu, ale to by se také asi dalo odpustit, vždyť mnohdy je vrah znám hned od začátku a jde jen o to ho usvědčit. Ale co mě fakt úplně dostalo, v negativním slova smyslu, byl konec. Jestli jsem až do teď mluvil o patosu, tak to co se odehrálo v posledních minutách seriálu po té, co byl vrah dopaden, za to by se nemusela stydět ani jedna sebevíc účelová telenovela. Prostě něco tak kýčovitého, tomu se nevyrovnají ani trpaslíci v Železné Rudě, a to už je co říct...