Duhový luk

Veronika se probouzí do prvního listopadového dne a nachází zapomenuté rukavice i šálu. Jde to vrátit Walterovi a míjí doktorku Evu. Lanovka jí ujíždí před nosem. Sekyrka zamyká svůj srub a jde do práce. Cestou uschová plný pytel (asi peněz) do skrýše u kořenů stromu. Zahlédne ho Walter. Eva jde procházkovým krokem do hor na hřbitov. Položí věnec z chvojí na hrob Jána Smreka, jejího otce, který zahynul pod lavinou. Přichází Adam a odcházejí spolu. Zastaví se v kostele a hovoří oklikami o svém vztahu. Adam připojí historku o labutích s ustřiženými křídly. Sekyrka se motá kolem hotelu a ukáže vrchnímu hrst plnou peněz. Ten mu za ně dá naši měnu a dva panáky. Veronika po něm chtěla poslat Walterovi rukavice, ale Sekyrka odešel bez nich. Walter se prodírá lesem a skalami, vrací se do tábora potápěčů a je mu zima na ruce. Stany jsou prázdné, jen v jednou velkém všichni leží nemocní. Walter běží pro pomoc. Několikrát padá, ale znovu sbírá síly a pokračuje. Sekyrka roztáčí peníze v hospodě. Odchází úplně namol a jeho sekyru odnáší Werner. Adam s Evou vycházejí z kostela a spatří vysíleného Waltera. Ten oznamuje epidemii v táboře. Sekyrka už je skoro doma, ale sotva vstoupí do dveří, koupí ránu sekyrou. Vrtulník veze Evu, Adama a horského vůdce do tábora potápěčů. Počasí není příznivé, ale přistání se zdaří. Adam cestou vypozoruje, že mezi Evou a horským vůdcem něco bylo, nebo ještě je. Bouře se blíží a Eva rozdává injekce. Všichni pacienti jsou naloženi do helikoptéry, letí se do nemocnice. Prudký vítr rozmetává prázdné stany. Werner nese Sekyrkovi sekyrku a nachází ho bez známek života. Bouře je tu.