My všichni školou povinní

Třídní učitel Jiří Sovák se nezotavuje dobře a tak se už nejspíš do školy nevrátí. To sice není moc veselé, jistě to ale ve skrytu duše potěšilo Miroslava Vladyku, který je sice nováčkem v tomto oboru, ale díky předčasnému odchodu se bude moci stát třídním učitelem pro osmáky. Rodiče Jirky Olivy se mezitím rozhodnou říci svému synovi pravdu o tom, že je adoptovaný. Tento problém je dost vážný a je škoda, že zrovna jeho rodiče jsou takoví klaďasi a nedá se počítat s tím, že by situace byla aspoň trochu reálná. Jinak zde mimo jiné máme i dětské lásky, dětské chození (Já tě miluju. Já tebe taky. Tak spolu budeme chodit. Tak jo. Tak už spolu chodíme) a i dětské rozchody. Docela pěkný naivní svět, připomíná mi to moje první randění, když mi bylo čtrnáct. O tu holku jsem neměl nejmenší zájem (v podstatě jsem neměl zájem o žádnou holku, jediné o co mi šlo, bylo trávit co nejvíce času venku s klukama), ale chtěl jsem před ostatníma vypadat jako borec a tak jsem musel přetrpět ty první nechutné pusy...