Synové a dcery Jakuba Skláře

V roce 1924, ještě za První vykořisťovatelské kapitalistické buržoazní republiky se konečně Jakub Cirkl se svojí rodinou stěhuje do svého vlastního nového domu. To víte, kapitalismus je celý jen o penězích a tak po něm všichni něco chtějí. Hugo chce začít podnikat, což vůbec není správné, a tak žádá velkou půjčku, která přivede celou rodinu na buben. Jak to bylo za komančů krásné, když veškeré aktivity drobných živnostníků byly potlačovány a nikdo tak nemohl zruinovat rodinný rozpočet nějakým bláznivým nápadem, jako Hugo. Už jenom to jeho jméno naznačuje vše. Kdyby měl to pravé slovanské, jistě by takové ptákoviny nedělal. A navíc sedlák, kapitalista jak prase, chce dvacet litrů k tomu, aby si laskavě vzal Kubovu dceru. Věna fakt nechápu. To on by se měl naopak snažit aby mu její tatík dcerušku přislíbil. Nikdy by mě nenapadlo po rodině mé přítelkyně něco žádat za to, že si jí laskavě konečně hodlám vzít. Holt divné časy. Viděli jste někdy věno za komunistů? To by se nikdy nemohlo stát...