Černí baroni

Generál Mandel tentokrát zavítá třikrát na Zelenou Horu a pokaždé je zděšen a má své důvody. Největším je vojín Kefalín, asistent režie, který se projevil jako nadaný básník a recitátor pokrokových básní ve stylu Stanislava Neumanna ml. A to že básně recituje v posteli uvědomělé staršině a přitom je zdatný i v posteli, což jí uchvátí nastejno, mu přinese i pochvalu nadřízených. Ale hlavní důvod je, že staršina je příbuzná vysoce postavené osobě v komunistické moci. Vedlejším motivem čtvrtého dílu je Kefalínovo hospodaření v "Ráji prasat", kde mizí kuřata a vojáci si po večerech debužírují při grilování. Vše je líčené s nadsázkou ve stylu autora pana Švandrlíka, ale ve skutečnosti šlo často o tragické osudy perzekuovaných lidí. Nejhumornější částí čtvrtého pokračování je hromadná účast vojáků a důstojníků na sovětském filmu "Velký občan" pojednávajícím o životě Sergeje Mironoviče Kirova. Nikdo se nedostaví, důstojníci mastí v hospodě mariáš a vojsko se stáhne do stejného zařízení ve vedlejší vesnici, když už mají tu vycházku. Hrozí průšvih od divize a generála Mandela, ale naštěstí je Kirov odhalen jako revizionista a tak nakonec je posádce na Zelené Hoře neúčast na filmovém představení připsána jako plus.