Modrá krev

Bůh, čest, vlast. Tak zní rodové heslo Kinských, v jejichž erbu jsou tři vlčí zuby. V jejich erbu jsou tři vlčí zuby, jejich rodové heslo zní: BŮH, ČEST, VLAST. Mezi jejich předky byli mnozí významní muži i ženy, například čtyři nejvyšší kancléři Království českého. Rod Kinských patřil po staletí k nejvýznamnějším aristokratickým rodinám v zemi. Jeho členové se zapsali do našich dějin zlatým písmem jako velcí vlastenci, mecenáši věd a umění i důležitých národních institucí. Historik Josef Pekař o Kinských napsal: “Rod Kinských znal se vždy k národu, z něhož vyšel. Tuto chválu zaslouží Kinští vskutku před mnohými jinými rody panského původu…” Kořeny rodu sahají až do doby vlády Přemysla Otakara I. Prvním doloženým předkem je vladyka Martin z Medvědíče v roce 1209. (První písemná zmínka o rodu Kinských se objevuje již v roce 1236). Jméno Kinský vzniklo z nesprávného německého přepisu původního jména Wchynský ze Vchynic a z Tetova, což byl název vesnice a tvrze nedaleko Lovosic. Toto jméno se později také psalo Chynský a teprve po třicetileté válce začalo být užíváno současného tvaru Kinský. První, kdo si začal říkat Kinský a byl jmenován hrabětem, byl Vilém, kterého zavraždili společně s Albrechtem z Valdštejna v únoru roku 1634 v Chebu. Šlechtické rody jsou přímým pojítkem českého národa s jeho vlastní historií. Byly to právě rodiny šlechticů, díky nimž často přežilo to, čemu se říká kulturní dědictví. A nejsou to jenom zámky a jiné hmotné statky. Potomci šlechticů si přitom v sobě nesou i osudy hořkých desetiletí. V totalitních časech měla jejich jména zmizet z české paměti. Nepodařilo se a šlechtické geny, jako už tolikrát předtím, obstály v těžkých zkouškách. Dnes potomci aristokratů vracejí život tam, odkud měl navždy zmizet. Česká televize