Vraždy mezi muškáty

Komisařka Sophie Haasová nyní bydlí v Hengaschi v bytě, který jí pronajímá Hans Zielonka. Cítí se osamělá, a tak se občas vyrazí pobavit. Dostane se ale do sporu s jednou bigotní ženou, členkou „církve“, tedy spíše sekty „kvácejícího srdce Mariina“ Sabine Ohlertovou, místní napravovatelkou špatných mravů a shodou okolností tchyní mladíka, s nímž se právě seznámila. Téhož večere náhodou pozná i veterináře doktora Jochena Kautha, jemuž se ihned zalíbí... Pak přijde zpráva, že zemřela majitelka statku Katarina Reinholdová, kterou Bärbel považuje za svou druhou babičku. Když se s ní jde rozloučit, najde u lůžka mrtvé jejího nejstaršího syna Magnuse – jediného z dětí, který na statku zůstal – s manželkou Helgou a sestrou zemřelé Margot, která je mentálně postižená po prodělaném zánětu mozkových blan. V bibli objeví Bärbel výhrůžný dopis mrtvé, kde stojí, že je „posedlá ďáblem“ a bude zabita... Podobných dopisů se později najde víc. Magnus Reinhold prohlašuje, že matka sepsala před dvěma dny závěť, kde všechen majetek odkázala jemu. Se závětí se ale vytasí i farář Lepetit, který má získat vše pro svou farnost. To je ovšem krajně podezřelé. Tím spíš, že když Sophie donutí gynekologa Bechermanna, aby ještě jednou podrobně prohlédl mrtvou, najdou vzadu na hlavě špatně viditelnou dírku po vrtáku – Katarina tedy byla zavražděna... Zatímco Sophie pátrá po lidech, kteří byli v domě oběti v den její smrti, přičemž zjistí, že mezi nimi byla i náboženská fanatička Ohlertová, ta nečekaně předkládá další, v pořadí už třetí závěť, podle níž má majetek zemřelé dostat církev, jejíž je členkou...