Vyvarujte se (kyber)šikaně a vyvarujte se zesměšňování spolužaček! Nikdy nevíte, co tím můžete způsobit. A jak dokazuje horůrek Odebrat z přátel, mohlo by se vám to vymstít. Mladá dívka Laura neunesla, že někdo na internet umístil video, které ji rozhodně neukazuje v dobrém světle. Když na ni chce po čase skupina přátel zavzpomínat při (video)chatu, vloudí se mezi ně tajemná neznámá osoba, která tvrdí, že je právě Laura. Jasně, kdo by věřil takovému nesmyslu, že? Duchové přece neexistují, třebaže Crimson Peak tvrdí něco jiného. Jenže události, ke kterým začne docházet, nasvědčují tomu, že by na tom mohlo něco být …

Celý tenhle film zůstáváme přilepeni na monitoru a sledujeme počínání jednoho z uživatelů, kterak se prostřednictvím různých webových stránek snaží přijít této věci na kloub. Tedy za pomoci několika svých přátel, kteří by shodou okolností také mohli mít svůj podíl na tom, že ono video uniklo na internet. Že bychom ale byli svědky nějak dramatických, napínavých okamžiků, to se tedy rozhodně tvrdit nedá. Koncept je sice nepochybně ve světě filmu originální, nicméně celkově vzato přináší více proti, nežli pro.

V první řadě prakticky není možné jakkoliv sympatizovat s postavami, jelikož je po celou dobu vidíme pouze ve formě jakéhosi uživatelského rozhraní. Skutečnost, že jsou patrně nevinní, a tudíž si nezaslouží, aby je někdo takhle vybíjel, zkrátka nestačí. Kór když se ukáže, že de facto každý má nějaké své tajemství. Jak to zjistíme? Tím, že jsou nuceni hrát jakousi hru na pravdu, během které vyplavou na povrch věci, které nepotěší vůbec nikoho. Snad kromě diváků, protože se přestane jenom nezáživně žvanit a začne se konečně něco dít.

Za další, největší výhodu Odebrat z přátel lze považovat fakt, že stopáž dosáhla na 75 minut, protože kdybychom měli sledovat třeba ještě dalších patnáct, byla by to asi teprve nuda. Snaha o gradaci se totiž taky z větší části míjí účinkem, ačkoliv na druhou stranu se musí ocenit, že se podařilo vybudovat alespoň její náznaky. Protože i ty občas chybějí i v rámci konceptuálně tradičních počinů, že ano? Troufám si ale tvrdit, že Odebrat z přátel by nepomohlo, ani kdyby režíroval produkující a zkušenější Timur Bekmambetov. Ačkoli v takovém případě by se zřejmě proměnil žánr z hororu v akční. A to by tedy skutečně byla nevšední podívaná!

Odebrat z přátel se snaží být filmem v jistém smyslu stejně objevným, jako nedávného času Paranormal Activity (nepřekvapivě od stejného studia) nebo svého času taková Záhada Blair Witch. Jenže nutno dodat, že v případě všech těchto dalších vyjmenovaných děl se záměr zadařil o poznání lépe. Ale je fakt, že se najdou tací, na které stejně nezapůsobilo ani jedno. Tudíž se rovněž u Odebrat z přátel nabízí varianta, že záleží na tom, jestli budete ochotní na tuhle „hru“ přistoupit. I tak se však dá předpokládat, že po zhlédnutí uznáte, že to není žádná jó velká pecka.

FOTO: CinemArt, DVD poskytl Bontonfilm