Zari

Recenze: Díky za ty dary

Vydáno dne 27.08.2015
Název tohoto obtížně zaškatulkovatelného filmu (v originále Thanks for Sharing), jest podle mě poněkud nepřesný, jelikož by měl spíše odkazovat na zpovídání se těch, kteří se snaží zbavit své závislosti, která patrně žádným darem není. O co konkrétně se jedná? To se dozvíte, pokud budete číst dál! 
Sledujeme celkem tři týpky, přičemž každý z nich musí něco řešit a k tomu zároveň docházet na skupinové sedánky, které jim mají pomoci zbavit se závislosti na … sexu. Nejstarší Mike vypadá, že je ze všech nejvíc v pohodě. Spokojeně se tulí ke své manželce, ovšem jednoho dne, resp. spíše jedné noci, se po velice dlouhé době vrátí nečekaně domů jejich syn Danny, jenž měl v minulosti hodně co dočinění s drogami. Se svým otcem si pak k sobě složitěji hledají cestu a učí se znovu si věřit. Dále tu je Neil, který se s oblibou otírá, resp. přímo lepí na cizí ženy v metru. Jeho další problém spočívá v tom, že hodně lze – své matce, lidem z těch sezení i sám sobě. Zřejmě jedinou osobou, která by mu mohla pomoci naučit se říkat pravdu a ovládat svou úchylku, je Dede – žena s divokou sexuální minulostí. Třetí do party se jmenuje Adam a naposledy souložil před několika lety. Zrovna se ale seznámil s Phoebe, která evidentně od vztahu vyžaduje upřímnost, čehož se trochu zalekne.

Tenhle film je podivný, co si budeme povídat. A rozhodně nejen proto, že občas zcestně – i v rámci jedné jediné scény – přeskakuje z roviny komediální do té dramatické a naopak, přičemž druhá zmíněná nakonec získává většinovou převahu. Příběhy všech tří týpků jsou propojené, jelikož docházejí na ta sezení, mimo ně se také navštěvují a v jisté hierarchii jsou si navzájem spoznory (Mike je spoznor Adama, Adam zase Neila). To znamená, že se starají o toho, řekněme, méně zkušeného a dohlížejí, aby plnil své povinnosti, které by mu měly pomoc zbavit se závislosti. Kdyby se nepotkávali mimo ta sezení a vlastní příběh každého z nich by spadal do jiného žánru (jeden komedie, druhý drama, třetí kupříkladu romantický), výsledek mohl být pozoruhodnější a nevšednější.

Není divu, že za tuhle nepříliš dobře fungující směsku je zodpovědný Stuart Blumberg, který podle mě totálně zazdil nesmírně slibný námět víceméně podobně laděné „věci“ s názvem Děcka jsou v pohodě. Tentokrát ale tomuto tvůrci zjevně nešlo o natočení laskavého nezávislého filmečku s potenciálem vydělat slušnou porci dolárků. O co mu tedy šlo? Toť otázka. Směle se dá tvrdit, že jistě ne o poukázání na problém sexuální závislosti, neboť v takovém případě by tolik neřešil lehce kýčovité vztahy mezi postavami, protože jejich kolize by klidně mohly být důsledkem něčeho jiného (např. protikladných vlastností), a na závěr by nepochybně přilepil titulek ve stylu „V USA se k lednu 2011 přiznalo k závislosti na sexu 428 654 lidí, 21% z nich se s tím rozhodlo něco udělat“. Nic takového se však nekoná.

A teď přejděme k naprosto šokující skutečnosti!!! Během sledování Díky za ty dary se mi stalo, že se DVD přehrávač kousnul a úplně přeskočil nějakých 15 minut filmu. Avšak i přesto do sebe všechno krásně zapadalo, a že někde došlo k chybě jsem zjistil až tehdy, když jsem tento 108 minut dlouhý počin dokoukal už v 18:15, nikoli v 18:30, jak jsem si před zmáčknutím tlačítka „PLAY“ spočítal. Vyhledal jsem tedy bod, ve kterém došlo k přerušení, a zmíněný úsek zhlédnul. Minulý zrecenzovaný DVD biják s Markem Ruffalem, tedy Co tě nezabije..., si kvůli jedné povedené záležitosti vysloužil jednu hvězdičku v hodnocení navíc, tenhle naopak kvůli té nepovedené patnáctiminutovce o jednu přišel, protože se během ní nestane vůbec nic zásadního, nýbrž skoro výhradně a jenom zbytečného. S jedinou (pravda, pořádnou) výjimkou, jíž představuje Gwyneth Paltrow, která se v závěru této pasáže (startující padesátou minutou) objeví v sexy spodním prádle.

Díky za ty dary je film, který jednou nebo dvakrát rozesměje, jednou nebo dvakrát (příjemně i méně příjemně) překvapí, jednou nebo dvakrát přinutí zbystřit pozornost a jednou nebo dvakrát dojme. Jenom není zcela zřejmé, jestli zrovna v těch místech, kde to bylo plánováno. Jinak další role tu ztvárňují Tim Robbins, Joely Richardson, méně známý Josh Gad, a také Alecia Moore, jíž ovšem mnozí z vás budou znát pod přezdívkou Pink. A nutno dodat, že tahle slavná zpěvačka co se hereckého projevu týče, za ostatními o mnoho nezaostává. Jen kdyby se nad celým tímto dílem nevznášel ten – jak to napsat – mlžný opar podivnosti.

FOTO: cinema.de, DVD poskytl Bontonfilm
Hodnocení autora: 5/105/105/105/105/105/105/105/105/105/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 
Reklama
Reklama
Reklama