7. září 1914 se v Praze narodila manželům Babkovým dcera Ludmila. Na tom by nebylo nic tak výjimečného, kdyby se z tohoto krásného dítěte nestala ještě krásnější žena, herečka, které dal osud do vínku nejen dobře zabezpečenou kolébku i mládí, ale i herecký talent a charisma a velké kouzlo. Snad tady se sudičky při rozdávání rozmáchly trochu více, ale bohužel zapomněly malé Lidušce přidat do vínku i to, že s těmito vlastnostmi je třeba opatrně nakládat. Lída Baarová neuměla s těmito dary zacházet a zaplatila nemilosrdně za svou naivitu i za úspěchy, které ji vystavily osudovým zkouškám. Během své kariéry natočila přes šedesát filmů s významnými českými i světovými režiséry, /za všechny jmenujme jen film Darmošlapové Federika Felliniho/, byla cílevědomá a nikdy se nenechala dabovat, i za cenu toho, že šest hodin denně cvičila výslovnost v cizím jazyce /ovládala jich šest/ nebo jedla jen tři jablka denně, když bylo potřeba zhubnout. Mnoho mužů prošlo jejím životem, ale ne vždy byla Baarová za jejich přízeň vděčná.
Nepochybně by mnoho ze svého života vzala zpátky, kdyby to šlo, svědčí o tom i její paměti, které vyšly ve dvou verzích – Josefa Škvoreckého a Stanislava Motla. Tyto memoáry se od sebe liší, jak to jen jde – pokud čtenář hledá odpověď na otázku, jak to bylo se vztahem Baarová-Goebbels, může si vybrat podle svého uvážení. V první knize se přiznává a omlouvá naivitou mládí, ve druhé verzi však přistoupila k pověstnému - zatloukat, zatloukat, zatloukat a vypadá to, že není člověka nad Baarovou čistějšího. Ale je to nyní skutečně až tak podstatné? A kdo z nás je ten, kdo může soudit druhé? Lída Baarová si prošla životem dobrým i zlým, její krása se jí stala dobrodiním i prokletím a dnes po ní zůstalo množství filmů, ve kterých na ni můžeme zavzpomínat – v dobrém i trochu horším, jak je ctěná libost. Ona sama svůj život krátce před smrtí zhodnotila takto:
„To je právě to. Co jsem z toho měla? Byla jsem pošetilá, blbá, slávou opilá a proti své vůli jsem se vlastně nepěkně zapletla do dějin. A za tuhle pošetilost jsem strašně krutě zaplatila...“
Premiéra dokumentu Lída Baarová – dáma v modrém, šest celovečerních filmů v hlavní roli právě s touto herečkou a téměř neznámý krátkometrážní snímek Baby: to je náplň televizního Dne s Lídou Baarovou, který 7. září uvede CS film, televize českých a slovenských filmů. Chce tak připomenout její nedožité sté narozeniny.
Den s Lídou Baarovou na CS filmu – 7. září 2014
Klasicky pohodová prvorepubliková komedie - herecký koncert Baarové, Nedošínské a Haase. Lída Baarová dobývá za pomoci své matky Antonie Nedošínské nesmělého a nepraktického intelektuála Huga Haase. Velmi dobrá veselohra podle předlohy Olgy Scheinpflugové, několik scén a dialogů patří k tomu nejlepšímu, co v předválečné kinematografii vzniklo.
12,00
V srpnu válečného roku 1940 měl premiéru jubilejní pětadvacátý film režiséra Miroslava J. Krňanského. Byl to zároveň jeho sedmý film, natočený podle literární předlohy oblíbeného pražského spisovatele Ignáta Herrmanna. Příběh o synkovi z bohaté pražské rodiny, hejskovi a maminčinu mazánkovi, kterého napraví až láska k dívce, vzdělané a ctící poctivou práci. Do hlavní dívčí role byla obsazena kompromitovaná Lída Baarová, která se po nuceném odchodu z Německa pokoušela uplatnit opět v českých filmech. Devizou jinak sériové veselohry zůstávají dodnes populární šlágry Josefa Stelibského Kosí fox a Půlnoční tango v podání populárních Setlerů.
14,00
Pražská filiálka největší německé filmové společnosti UFA poskytla další zajímavou hereckou příležitost Lídě Baarové. Příběh se odehrává v atraktivním a romantickém prostředí loutkového divadla, v jehož okolí najde štěstí několik hrdinů. V hereckém obsazení figuruje řada nejpopulárnějších osobností té doby – Korbelář, Mandlová, Kohout, Ferbasová, Pešek, Vojta, Kreuzmann, Marvan, Fiala. Velmi příjemný film, který si zaslouží pozornost už kvůli nákladné výpravě, pro film byly zapůjčeny originální loutky Matěje Kopeckého.
16,00
Střihový dokumentární film Martina Kabáta a Milana Wolfa z roku 2010.
17,30
Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa
Král komiků Vlasta Burian v dvojroli - jako zadlužený Lelíček z moravského maloměsta se stává dvojníkem bázlivého portorického krále a jako takový rozproudí jednotvárný a nudný život panovnického dvora. Film je zajímavý i tím, že roli slavného anglického detektiva ztvárnil známý režisér oblíbených filmů Martin Frič a v roli partnerky Vlasty Buriana se blýskla mladičká Lída Baarová.
18,00
Roku 1934 byla Lída Baarová nejobsazovanější herečkou českých filmů. Poprvé se setkala s reklamou, když natočila krátkometrážní snímek Baby, což byla reklama na automobil Praga Baby (namísto honoráře tehdy dostala právě onen vůz). Provázel ji dalším životem a něžně mu říkala – moje modrá bejbina.
19,30
V druhé polovině válečného roku 1940 se rozhodl režisér a producent Ladislav Brom využít po úspěchu milostného páru Nový - Baarová a natočit s nimi úsměvnou společenskou romanci. Příběh o neúspěšné mladé talentované malířce, kterou teprve šlechetný spisovatel přivede k poznání, že je život krásný, patří v rámci romantických filmů k nejzdařilejším. Vedle okouzlující Lídy Baarové překvapuje zejména nevšední herecký výkon Oldřicha Nového.
20,00
Pro jednoduchou veselohru pod názvem Funebrák spojil scénárista Václav Wasserman obratně dvě úspěšné humoresky z repertoáru Burianova divadla: Drémanovu Srážku vlaků a Longenovu Už mou milou, natáčení pak probíhalo necelé tři (!) týdny. Král komiků zde vystupuje v roli samorostlého funebráka Pletichy, který se shodou náhod ocitne na netradiční svatební hostině a následně způsobí rozruch na inspektorátu drah, kam si přišel pro bolestné s falešným jménem jednoho ze svatebčanů. Vedle Buriana se objevila řada osvědčených divadelních i filmových partnerů, příjemným bonbonkem je přítomnost rodící se hvězdy barrandovského věku Lídy Baarové.
22,00
U Skylinku lze Film+ sledovat v balíčcích Mini, Flexi 7, Multi, Kombi, Multi HD a Komplet.
Zdroj: Československá filmová společnost
Foto: Československá filmová společnost
