Ovšem po letošním nemožném třetím dílu tohle není nic, čím by se dalo chlubit. Naštěstí DreamWorks Animation má na kontě i Shreka a Kung Fu Pandu, kde to bylo o mnoho lepší. Tvůrci si znovu zopakovali spolupráci s Guillermem del Torem, který se na vzniku Legendární party podílel jako výkonný producent, a zároveň tedy také s Davidem Lindsay-Allairem konzultoval scénář. Ten si mimo jiné zabývá myšlenkou, že „když něco nevidíme na vlastní oči, nemusí to ještě znamenat, že to neexistuje.“ Žádná monstra a podobné kreatury jako z Faunova labyrintu či Hellboye ale nečekejte.

Protože přeci jenom, tenhle animák je pro děti. Lépe řečeno je především a hlavně pro děti (většina z těch v sále přítomných byla s výsledkem evidentně spokojená). Na druhou stranu, pro dospělé bude těch cca 90 minut zřejmě nepoměrně delších. Na rozdíl třeba od Hotelu Transylvánie, který obsahuje dost vtipných momentů a vychytaných odkazů na to, aby byl hodně zábavný i pro rodiče a celkově starší diváky. Legendární parta má svou předlohu v údajně velmi populárních dětských knížkách, o kterých jistě téměř nikdo z nás nikdy neslyšel. Proto si teď pojďme napsat něco málo o obsahu.

„Nejdříve byla tma a klid …“ Těmito nebo jim velice podobnými slovy popisuje Jack Frost – bytost, či v tomto případě kluk, který je zodpovědný za mrazivé počasí – svůj zrod kdesi v zamrzlém rybníku. Následně sebere svou kouzelnou hůl, díky které může například podporovat děti v zimních radovánkách nebo vytvářet grafiti na oknech. V tu dobu ještě pořádně netuší, že na severním pólu má Santa takovou svou dílničku a že spolu s Velikonočním zajíčkem, Vílou Zuběnkou a podivným, ale setsakramentsky schopným Sandmanem patří k tzv. „Strážcům“, které vybírá Měsíc a kteří mají za úkol chránit děti, které v ně věří. To chce ale změnit „Bubák“ Stín, protože si přeje, aby si malí caparti mysleli, že právě on je skutečný. Jack Frost by měl v tomto boji ostatním pomoci. Ale dá si říct?

Řekl bych, že Legendární parta je ze všech letošních amerických animáků ten nejameričtější. Protože o těchto postavičkách u nás asi fakt nijak často v takovýchto souvislostech neslýcháme. Tedy, nepochybně s výjimkou Santy, který je však u nás Ježíškem, a také „Zajdy“, ovšem v naší zemi snad i ti nejmenší koledníci vědí, že velikonoční vajíčka nikdo takový nedistribuuje. Nicméně pro dětskou fantazii určitě nebude nikterak obtížné tato nóva přijmout, ale dospělí budou zřejmě většinu času pochybovat nad tím, jestli byl svést dohromady zrovna takovouhle partu ten nejideálnější nápad.

Ani příběh není příliš origiální a chybí mu momenty překvapení (hrdina něco nejprve odmítá, ale stejně víme, že bude nakonec souhlasit, nebo se mu něco nedaří, ale ve finále se to „překvapivě“ povede, atd., atd., atd.), což je věc, která se většině ostatních animáků daří. Inspirace současnými hollywoodskými (nejen) komiksovými spektákly je tu poměrně zřetelná. Legendární parta by se bez obav dala přirovnat k The Avengers (oba filmy by si klidně mohly vyměnit názvy). Jenže co do kvality se rozhodně rovnat nemůžou, ani kdyby byly oba hrané. Takže pokud vaše děti už viděly v akci Iron Mana, Thora, Captaina Ameriku, Hulka, Black Widow a Hawkeyeho, vyplatí se počkat si na nějaký docela jiný animák nebo další komiksový spektákl.

Pokud uvedený superhrdinský blockbuster ještě neviděly, do kina je na Legendární partu vezměte, ale sami se patrně postupně budete muset (i chtít) soustředit na něco jiného, než na v podstatě tuctový příběh. Osobně jsem svou pozornost věnoval čím dál tím více 3D. Nejen proto, že se o něm mluvilo v souvislosti s tímto animákem pouze v samých superlativech, ale prostě proto, že si o to řeklo samo, protože má opravdu nějaký smysl. Ačkoliv jednu věc tvůrci totálně nedomysleli. Legendární parta je úžasně (pestro)barevná a některé obrazce, objevující se zhmotněné představy a jiné efekty jsou skutečně kouzelné. Ale po nasazení 3D brýlí je všechno o dost tmavší! Takže barvy nevyniknou tak, jak by měly. Pak by to hned bylo nepochybně celé veselejší.

Legendární parta má nádhernou animaci, smysluplný třetí rozměr a příběh, který mohl a měl být výjimečněji zpracovaný. Zařazení Santy můžeme takhle před Vánocema označit za skvělý nápad, ale snad ho měli doplnit jiní hrdinové – známější a třeba „zimnější“. Pak by možná příběh fungoval lépe. Takhle jsou mnohem sympatičtější ty malé děti, které se tu objevují. Především pak Jaime, který věří i ve chvíli, kdy už ostatní abdikovaly (vím, že by se jistě našlo do recenze filmu pro děti srozumitelnější slovo, ale tohle mi přijde tak nějak nejtrefnější). Ledacos pomáhá vylepšit naprosto vynikající český dabing, který opravdu nemá chybu!!! Jen kdyby i ty dialogy nebyly takové univerzální. Ale jak už bylo uvedeno, vaše ratolesti budou s tímto dílkem s největší pravděpdobností spokojené.