Podle tvůrců byl první snímek americký a jejich nynější počin chtěli pojmout více evropsky. Pokud ale mínili svá slova vážně, evropská kinematografie je v jejich očích opičárna s chabým rozpočtem, nulovým dějem a přezrálými gagy. Zatímco předchozí snímek těžil zejména z krátkých skečů uvedených už v rámci televizního seriálu, Prázdniny přicházejí s originálními gagy a zápletkami. I když originální se rozhodně nerovná zábavné. Prostý děj sleduje Beanovu touhu dostat se na slunnou pláž v Cannes. Jenomže během cesty ztratí zavazadlo, peníze i doklady, za to získá společnost v podobě ruského chlapce, jehož otci kvůli Beanovi ujel vlak

Velkým zklamáním celého snímku je překvapivě samotná postava Beana. Atkinson a spol se rozhodli, že nejvíce využije klasický kabát grotesky, tudíž mu sebrali možnost vyjadřování a pomatený Angličan si musí vystačit pouze se třemi slovíčky oui, non a gracias. Jenomže nejnovější přírůstek scénáristického týmu, Simon McBurney, údajně odborník na pantomimu, naordinoval postavě nepříliš dobře vyvedené situační vtipy typu „lístek na autobus mi uletěl, já nasednu na kolo a čtvrt hodiny ho budu honit.“ Ne že by byl celý film špatný. Rozpačitý je začátek a poté až úplný závěr. Mezitím se dostává na slušnou komedii s opravdu zábavnými momenty, které rozesmály dokonce i kino naplněné věčně nespokojenými a podezřívavými novináři.

Potenciál střetu Angličana plného předsudků s dnešními Francouzy nebyl využitý téměř vůbec a spíše se opět dostává na scénky Bean versus okolní svět obecně. Zatímco v prvním snímku byl spoluhráčem hlavního hrdiny Peter MacNicol v roli kurátora prestižní galerie, tentokrát se k Beanovu týmu počítají přírůstky hned dva. Ztracený ruský chlapec, debutant Max Baldry hrající vcelku snesitelně a začínající šarmantní herečka, jíž se zhostila sympatická Emma de Caunes.  Karel Roden opět představuje lehce pomačkaného Rusa. Opravdovým skvostem celého filmu je ovšem Willem Dafoe v roli nafoukaného a pseudointelektuálního režiséra Carsona Claye. Další příjemnou tváří se stal Jean Rochefort v roli vrchního. Obsazení je celkově velice vyvážené a vyloženě dobře vybrané.

Bohužel to samé se nedá říct o scénáři oscilujícím mezi vynikající komedií a utahanou televizní zábavou. Možná, že se tvůrci měli více zamyslet nad ústřední linkou, popřípadě sehnat dramaturga. Režie je na druhou stranu řemeslně dobře zvládnutá. Cíleně nechává prostor Beanovi a jeho vtípkům, aniž by se pouštěla do složitějších aranží. Hudba pak mile dokresluje děje probíhající na plátně. Je svěží, zábavná a ničím objevná, ale to není vůbec na škodu.

Prázdniny pana Beana nejsou až tak špatný film, jak by se mohlo díky mé kritice zdát. Je to nenáročná podívaná a Atkinson v hlavní roli opět předvádí vtipné skeče, ale jeho humor místy přeci jenom začíná být trochu vyčichlý a možná by celému snímku svědčilo o něco víc péče. Rozhodně se ale nedá odsoudit zcela a milovníci bláznivého Brita jistě budou nadšeni. Ostatní, kteří se těší hlavně na dobrou komedii, nebudou nadšeni zejména začátkem a (cíleně) sentimentálním koncem, který jakoby vypadl z šílených hollywoodských muzikálů.