Zari

Recenze: Eragon

Vydáno dne 28.12.2006
Počátek jednadvacátého století otevřel bránu do filmového světa fantasy: Pán prstenů, Harry Potter, Letopisy Narnie ... Přidá se k nim i Odkaz Dračích jezdců a nebo se zařadí po bok katastrofálního Dračího doupěte?
Odpověď je jednoduchá: NE! I kdyby se studio pro druhý díl rozhodlo najmout zkušenějšího a schopnějšího režiséra (ani by nemuseli měnit herce), který by dokázal natočit špičkové dílo, které by se mohlo vyrovnat svým výše zmiňovaným bratrům, pořád by tu byl stín Eragona.

Shrňme si to tedy: Na začátku nás se situací seznamuje prolog Jeremyho Ironse jakožto vypravěče Broma. V zemi zvané Alagaesie vládl kdysi mír a klid, který udržovali Dračí jezdci, hrdinové nepoužívající draky jen jako tupé nástroje moci, ale jako věrné společníky. Jednou se jeden Jezdec jménem Galbatorix spiknul proti ostatním, a smetl je z povrchu zemského. Od té doby sedí ve své temné díře, a krutě vládne celé Alagaesii (tu si zobrazuje pomocí své mapy, za kterou je jen tak mimochodem schován jeho drak asi tak o velikosti jeřábu).

O mnoho let později najde kdesi v lesích chlapec jménem Eragon dračí vejce, které představuje jedinou naději pro znovuobnovení míru v říši. A pak už to sviští jako na drátkách. Dráče se rychle vyklube, vybere si Eragona jako svého pobočníka a tím z něj udělá Jezdce, padouši honem honem zabíjí Eragonova milovaného strýčka Gera, aby měl hlavní hrdina tu správnou motivaci k pomstě, a z potrhlého, již zmiňovaného, vypravěče Broma se stává Eragonův pobočník a mentor, a spolu se vydávají na strastiplnou pouť k povstalcům proti říši, Vardenům, které by mohl Eragon jakožto Dračí jezdec vést k vítězství proti Galbatorixovi. Tato část filmu utíká před očima tak rychle, až by jste řekli, že pan projekční trochu zrychlil otáčení cívek na promítačce. Režisér Fangmeier se svými scénáristy, které nejspíš vyhrabal někde ze stok tvůrců céčkových dílů Star treku, dokonce zašel tak daleko, že místo aby ponechal dráčka svému přirozenému růstu, udělal to tak, že v jednu chvíli vidíte malou rostomilou potvůrku, a než by jste řekli brisingr (zhruba pět vteřin děje), tak před vámi stojí obrovská dračice, se kterou by se nechtěl pustit do křížku ani Jacksonův King Kong.

A tím se dostáváme k hlavnímu lákadlu filmu, a to k dračici Safiře, která se naštěstí velmi povedla a je vidět že chlapci z Lucasovy ILM a Jacksonovy Wety se opravdu činili. Ano, efekty jsou pěkné ve všech směrech a o to však víc zabolí rána, která přichází s kostými a maskami. Vezměme si například urgaly, v knize popisované jako krvelačné rohaté bestie jsou zde přeměněny na počmárané fanoušky ZZ-top, kteří spíše než hrůzostrašně působí komicky. A přitom by to bylo tak jednoduché (hlavně pro Wetu, která má za sebou i horší monstra jako třeba Skurut-hai z Pána prstenů, nebo minotaury z Letopisů Narnie). Pak tu máme například již zmiňované Vardeny  vedené chrabrým Ajihadem. Tvůrci se zřejmě nechali tak zlákat jeho jménem, že přenesli celou kulturu Vardenů do jakéhosi jihovýchodního stylu, až to občas vypadá, že už jim chybí jen nálože C4 okolo pasu. Ani vojáci na druhé straně hřiště nejsou nic moc. Jsou stejně přeplácáni brněním a stejně tupí, jako například řecké legie v televizním Herkulovi s Kevinem Sorbou.

Ale teď i z té druhé strany mince. Film celkem slušně drží třeba herecké obsazení, kde vyniká dokonce i hlavní hrdina v podání Edwarda Speleerse, kterému se díky Eragonovi pravděpodobně otevře brána do továrny na sny. Vedle něj také exceluje Jeremy Irons, který svému Bromovi dodává ten pravý lišácký vzhled, i mentorské postavení (i když to většinou znamená jen omílat dokola tu samou poučnou moudrost). Dále tu máme Johna Malkoviche jako Galbatorixe, který je prostě jen zlý chlápek v křesle, takže nedostal moc velkou šanci k rozjezdu. Nijak zvlášť nevyniká ani Sienna Guillory jakožto elfská princezna (s poněkud překvapivě zakulacenýma ušima), nebo Djimon Hounsou jako Ajihad, kterého ve filmu vidíme tak na deset minut. Ale to jsem zase odbočil od kvalit filmu, kterých je sice zoufale málo, ale jsou tu. Vedle poutavých výpravných pasáží, kde při putování hlavních hrdinů hraje i celkem slušná hudba, a oku ladí rozlehlé přírodní scenérie, za zmínku stojí alespoň scéna, kdy se Brom, naposledy před podlehnutím smrtelným ranám způsobeným Galbatorixovým přisluhovačem Durzou, vznáší nad oblaky v dračím sedle, což vám vskutku může vhrnout nějakou tu slzičku do oka (tentokrát ne kvůli maření předlohy, ale z opravdového čistého dojetí). Jenže to bohužel nestačí. A aby si byli tvůrci jisti, že Paoliniův fanoušek tento film skutečně nepřežije, dorazí ho závěrečnou rock-popovou záležitostí od Avril Laving.

Hodnocení autora: 3/103/103/103/103/103/103/103/103/103/10
(Autor: Václav Urbánek)
 
Reklama
Reklama
Reklama
Naposled navštívené:Přesunout nabok | Vymazat historii
Hans Christian Blech

Blech Hans Christian

Manželské etudy

Manželské etudy
Manželské etudy

Shannon Day

Day Shannon

Naposled navštívené:
Hans Christian Blech

Blech Hans Christian

Manželské etudy

Manželské etudy
Manželské etudy

Shannon Day

Day Shannon