Jak už jsem zmínil, film byl natočen s velice, velice skromným rozpočtem, a proto místy museli tvůrci sáhnout k opravdu netradičnímu řešení. Příkladem mohou být koně, resp. jejich náhražka, která je skutečně nezapomenutelná a možná za její vznik vděčíme právě z finanční tísně vyplývající nutnosti. Omezený rozpočet je vidět také na hudebním podkladu, kulisách, výpravě, kvalitě zvuku a snad i jinde. Přesto všechno disponuje film výbornou atmosférou raně středověké Anglie a nic z výše zmíněného nijak výsledný dojem nenarušuje.

V čem tedy spočívají kvality tohoto filmu? V první, ale i ve všech ostatních řadách se jedná především o výsostný humor, který je postaven hlavně na propracovaných, originálních, dobře vykonstruovaných a vypointovaných dialozích, neobvyklých situacích a postavách a také na samotném zpracování. Dialogy jsou asi tím prvním, čeho si divák povšimne a co po shlédnutí také ocení, ale pokud se neomezíme pouze na tento a jiný situační humor, který je záležitostí jen jedné scény, můžeme si vychutnat i to, jak vznešený král Artuš projíždí zbídačenou, špinavou a odpudivou zemí plnou zoufalé chudiny, jak veškerou práci oddřou sluhové (kteří se z poloviny podílí také na pánově jízdě na koni, což by mohlo naznačit, že koně sami nemají), kteří ovšem musí ustoupit do pozadí v případě, že se naskytne příležitost proslavit se, atd.

Celkově je humor výrazně odlišný od svého předchůdce z Létajícího cirkusu, kde se jednalo především o abstraktní humor, který vycházel ze surrealistických konstrukcí. Zde se setkáváme s mnohem srozumitelnější a konkrétnější podobou a okolnosti jsou také znatelně přívětivější a celkem obvyklé. O tom, jaký vlastně humor Monty Pythonů je a proč není jen „pouhým“ humorem, by se toho dalo napsat a napovídat mnoho a stejně by si z toho nikdo neudělal dostatečný obrázek. Vy, co jste s ním obeznámeni, víte, co mám na mysli, a vy ostatní si rozšiřte obzory vlastní zkušeností.

Jak už bývá u Monty Pythonů zvykem, drtivou většinu postav hrají oni sami. Dalších lidí bylo zapotřebí jen z případě, že se v záběru nacházelo víc než šest lidí (a takových není mnoho). Díky dobrému maskování i imitačním schopnostem herců však ani nepostřehnete, že se v záběru střídají pořád ti samí lidé. Herecké výkony jsou vynikající a svým záhadným způsobem něčím specifické. Monty Pythoni zkrátka hrají jinak než jsme zvyklí, ale pochybuji o tom, že by kdokoliv jiný pojal jimi napsané role výstižněji.

Jak už možná tušíte, laťka skutečně shozena nebyla, ale je třeba říci, že zase nebyla nasazena ani o píď výš. Film je jen dalším článkem v řetězu Monty Pythonské tvorby, který se svou kvalitou nijak neliší od ostatních, ale má trochu jiný tvar a je z jiného materiálu. Nenapadá mě nic, co by se mu dalo vytknout, pokud se nezachovám jako bezohledný konzument dechberoucích vizuálních efektů a nezačnu se navážet do skromného technického zpracování, což nehodlám. Jedná se zkrátka o jeden z mála filmů, který by si skutečně nikdo neměl nechat ujít a pokud se vám nebude líbit, není to chyba tvůrců, ale vaše.