Lída Matoušková

Herečka Ludmila Matoušková se r. 1948 provdala za rakouského diplomata Englandera, s nímž se po svatbě přestěhovala do Vídně a její existence tak byla záměrně zapomenuta.

Ludmila Matoušková vystudovala pražskou Státní konzervatoř a poté krátce účinkovala ve Středočeské činohře J. Burdy. Než se L. Matoušková stala členkou činohry pražského Národního divadla, vystřídala angažmá v divadlech Košice; Bratislava; Plzeň; České Budějovice a Brno. V období okupace byla Matoušková členkou pražského Divadla Uranie, po osvobození přijala stálé angažmá v pražském Divadle 5. května a přitom pohostinsky hrála v Realistickém divadle Praha. Doménou divadelního herectví L. Matouškové byly postavy mírně vykolejených, neukojených a rozporuplných žen, ať vykořisťovaných či vykořisťujících, popř. zraňovaných nebo zraňujících, což vynikajícím způsobem dokazovala jako Káťa v Ostrovského Bouři nebo v roli Abbie z O´Neallovy Farmy pod jilmy. Ačkoliv patřila Matoušková v poválečném čase mezi výrazné osobnosti domácí divadelní historie, její odchod do zahraničí, potvrdil k velké škodě mnoha generací prastarou pravdu známého rčení, o tom, že kdo sejde z očí, sejde z mysli.

Ludmila Matoušková získala příležitost debutovat na stříbrném plátně již jako posluchačka pražské konzervatoře a tak jsme ji viděli v roli Milady ve Slavínského komedii Uličnice. Matoušková se před kameru opět dostala až po osvobození a to v drobné roli tulačky s nemluvnětem ve Vávrově filmové adaptaci historického románu Z. Wintera Rozina sebranec. I další filmové herecké počiny L. Matouškové patří mezi malé, respektive epizodní, ať to byla postava Fany z Krškova poetického životopisného filmu Housle a sen o tragickém osudu houslisty a skladatele J. Slavíka nebo figura rusínky z Krňanského baladického dramatu Nikola šuhaj natočeného dle Olbrachtova námětu. Před odchodem do zahraničí se Matoušková přeci jen na celuloidovém pásu objevila i ve větších úlohách, které jí přineslo jak Zemanovo psychologické drama Mrtvý mezi živými, ve kterém jí byla svěřena postava manželky zavražděného poštovního úředníka Klečky; tak ve světě cenami ověnčené drama Siréna, které natočil K. Steklý na základě původního románu M. Majerové a v němž si zahrála Kazdovou. Následný život za hranicemi zapříčinil, že se Matoušková herectví již nevěnovala a proto se do dějin světové kinematografie vrátila až po necelých dvou desítkách let. Díky uvolněné atmosféře 6o. let mohla L. Matoušková přijmout malou roli v Brynychově psychologickém dramatu z období protektorátu … a pátý jezdec je strach a o několik let později i ve Filipově komedii kolem hledání nevěsty pomocí inzerátu v novinách nazvané Utrpení mladého Boháčka, v níž se s filmovým světem de facto rozloučila.

Ludmila Matoušková, sestra herečky Evy Matouškové, v sousedním Rakousku také zemřela; a sice necelé dva týdny po svých 94. narozeninách.

zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy

Autor: řepešínský

Lída Matoušková pochází z Prahy, kde také vystudovala Státní konzervatoř, kterou absolvovala v roce 1936. Poté krátce účinkovala u Středočeské činohry J. Burdy, v následujících pěti letech (1936-1940) vystřídala angažmá v Košicích, Bratislavě, Plzni, Českých Budějovicích, Brně a nakonec se stala členkou činohry Národního divadla, v době okupace hrála v pražské Uranii. V této době se také seznámila se svým prvním manželem, fotografem Karlem Ludwigem (1919-1977), který se tehdy specializoval na spolupráci s divadly (později se rozvedli a Ludwigovou druhou manželkou byla režisérka Věra Chytilová). Po válce pak Matoušková hrála v Divadle 5. května (1945-1948), pohostinsky hrála také v Realistickém divadle. Doménou jejího herectví byly postavy mírně vykolejených a rozporuplných žen, vynikla například ve hrách Bouře nebo Farma pod jilmy. V krátkém poválečném období patřila Lída Matoušková k výrazným osobnostem českého divadelního herectví, vzhledem k její emigraci po roce 1948 je dnes však neprávem opomíjena.

Hned jako absolventka konzervatoře byla Matoušková angažována pro film a poprvé se objevila v menší roli ve veselohře ULIČNICE (1936), kde hlavní roli hrála Věra Ferbasová. Poté se ale věnovala především divadlu a znovu se před filmovou kameru postavila až po válce, kdy ztvárnila menší role ve významných uměleckých počinech čerstvě znárodněné kinematografie. Větší herecký prostor jí poskytl pouze režisér B. Zeman v dramatu MRTVÝ MEZI ŽIVÝMI (1946). V roce 1948 se Lída Matoušková podruhé provdala za rakouského diplomata Englandera, načež přesídlila do Vídně a její herecká kariéra tak skončila. V uvolněných 60. letech se pak ještě do Československa vrátila, aby si zahrála menší role ve filmech ... A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH (1964) a UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA (1969).

Mladší sestra Lídy Matouškové Eva Matoušková (*1921) byla též herečkou, pojilo je mimo jiné několik společných divadelních angažmá; také Eva hrála ve filmu. Jejím prvním manželem byl fotograf Karel Ludwig.

Autor: argenson