Obsah filmu Vzpomínky na Hvězdný prach
Pro pochopení Allenovy kinematografické tvorby představují Vzpomínky na hvězdný prach jeden z nejdůležitějších snímků. Jsou typickým filmem, který časem dozrává jako dobré víno, a až časem nás nechá vychutnat všechny své složky, příchuti a vůně. Je pochopitelné, proč se mu v tu chvíli zachtělo natočit takovýto druh dlouhometrážního firnu. Woody to definuje: "Vzpomínky na hvězdný prach jsou o režisérovi komedií, který v životě došel do bodu, kdy nenachází nic vtipného, co by mohl vyprávět a dostane se do depresí. Nejsem to já, ale vypadat to tak může."
Ve Vzpomínkách se židovský filmař Sandy Bates (Woody Allen) účastní slavnostní...
Pro pochopení Allenovy kinematografické tvorby představují Vzpomínky na hvězdný prach jeden z nejdůležitějších snímků. Jsou typickým filmem, který časem dozrává jako dobré víno, a až časem nás nechá vychutnat všechny své složky, příchuti a vůně. Je pochopitelné, proč se mu v tu chvíli zachtělo natočit takovýto druh dlouhometrážního firnu. Woody to definuje: "Vzpomínky na hvězdný prach jsou o režisérovi komedií, který v životě došel do bodu, kdy nenachází nic vtipného, co by mohl vyprávět a dostane se do depresí. Nejsem to já, ale vypadat to tak může."
Ve Vzpomínkách se židovský filmař Sandy Bates (Woody Allen) účastní slavnostní retrospektivy svých filmů v lázních Stardust na Long Islandu. Režisér komedií využije pobytu v lázních, kde je obklopen fanoušky, šílenci a kritiky, k bilancování svého života. Unaven komediemi, chce Sandy změnit směr své kariéry a osvojit si dramatický tón. Zatímco se mu zjevují podivné obrazy budoucího dramatu, které chce natočit, jeho srdce se zmítá mezi city ke dvěma ženám, které poznamenaly jeho život, a k další ženě, kterou právě poznal. Isobel (Marie--Christine Barrault) je jeho láska z minulosti, ztělesňující pro něj hodnoty, jako jsou stabilita a mateřství. Dorrie (Charlotte Rampling) je jeho současná partnerka, nevyrovnaná žena (musí užívat lithium) představující jeho bezprostřední přítomnost. Daisy (Jessica Harper) pozná v lázních;je to atraktivní a problematická dívka a pro Sandyho je možnou budoucností.
Vzpomínky na hvězdný prach asi nelze v pravém měřítku plně pochopit, pokud snímek nechápeme jako reakci na odmítnutí, které vyvolala premiéra předchozích Interiérů. Režisér začíná Vzpomínky scénou hypotetického filmu, který Sandy právě natáčí, a producenti ho za něj nemilosrdně kritizují. Objeví se dva vlaky, do kterých člověk může v životě nastoupit; Sandy je ve vlaku odvržených ošklivých šílenců, zatímco pozoruje, jak se vlak, v němž jsou ti šťastní, krásní a zábavní, neodvratně vzdaluje a on jej nemůže dostihnout. Ale když život skončí, to, co čeká všechny na konci cesty, je ubohý odpad. Můžeme tuto scéna chápat jako ukázku čirého surrealismu, ale současně i coby alegorii Allenova životního pesimismu. Ale podobné myšlenky asi známe každý, leckoho z nás jistě nejednou napadne, zda náhodou nesedíme v tom „špatném vlaku.“
(zpracováno s použitím podkladů Séptimo Arta) < Zobrazit méně
Autor: fred.appl, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 11.6.2024
Netypický Allenův film s hlubší a introspektivnější reflexí slávy, umění a osobního života. Nebo, jak by se dalo zjednodušeně říci, o těžkém životě režiséra. Film se nedrží tradiční dějové struktury, a tak se může zdát poněkud neuchopitelný svou roztříštěností a nepřístupností. To by však z filmu Woodyho Allena nedělalo tak ohromující filmové dílo. Způsob, jakým diváci a kritici tento film vnímají a hodnotí, je velkým přínosem tématu o tvorbě režiséra, kterého samozřejmě hraje sám Woody Allen. Mimochodem, tento fakt je také použit, a to ve scéně tiskové konference, kde se na to ptá jeden z novinářů. Woody Allen neudělal nic jiného, než že spojil realitu s filmovým tvořením. Mistrně natočil film s účelovou filozofickou poetikou, jako by tento film byl filmem, na kterém režisér pracuje ve filmu, a na konci po projekci zazní kritika v podstatě stejná, jako bychom film kritizovali my diváci po jeho zhlédnutí. Film tak záměrně nemá jasné rozuzlení, což může některé diváky i frustrovat. Jsou skuteční diváci se svými smíšenými pocity na stejné vlně jako diváci ve filmu? Jako by skuteční diváci tohoto filmu byli součástí diváků ve filmu, kteří sledují stejný film. Je to složitý a náročný Woodyho film, který se záměrně nesnaží být pro každého. Nabízí však krásnou vizuální stránku, silné herecké výkony a hluboké myšlenky o umění, slávě a lidské existenci v melancholickém a introspektivním tónu. Celkově se tedy jedná o náročný film, u kterého je třeba během sledování přemýšlet nad každou scénou, ale na druhou stranu je to film podněcující k zamyšlení a filozoficky obohacující, který spíše osloví náročné diváky, kteří dokáží ocenit Woodyho inteligenci, originalitu a uměleckou vizi. Je to ten typ filmu, který se netočí každý rok.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 28.10.2007
Pokud člověk vidí první film od Woody Allena, je nadšen. U druhého je pokojený, že je to stále tak dobré, pak je třetí, čtvrtý... prostě zjistíte, že u mnoha z nich je to stále stejné, dokola se opakující. Plusem ale samozřejmě je, že on o tom ví a sebeironicky se vůbec nešetří.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 9.6.2007
Přišlo mi to jako další epizoda mého oblíbeného seriálu s názvem "Woody". A jak už to u většiny seriálů bývá - některé epizody jsou zdařilejší, některé méně. Tuto, s názvem Stardust Memories, bych spíše zařadil do té druhé skupiny. Klasická, roztržitá, nervní postavička řešící milostné trable. Tentokrát mi přišla režie více zmatečná, i když se zajímavými momenty (za všechny uvedu Sandyho rozkošnické studování polehávající Dorrie za pochutnávání si na jogurtu, nebo co to právě jedl - tehdy pro něj bylo všechno naprosto fajn). Film často prudce zahýbá tu sem, tu jinam, úsměvných citováníhodných hlášek či bonmotů jsem zde tentokrát také nenalezl tolik. Ani žádnou zajímavou postavičku, jednoduše - slabší chvilka Woodyho povětšinou skvělých děl.