Živý bič [TV film]

Dvojdílný televizní film se   odehrává v období první   světové války a   začínající režisér   Martin Ťapák ho natočil   krásným poetickým způsobem   s obrovským vlivem   slovenského folklóru a   zobrazuje tak i lidové   tradice, které se na   začátku 20. století na   slovenském venkově   dodržovaly. Tohle jsem   vždycky na Ťapákovi   obdivoval, že dokázal točit   snímky, ve kterých byla   zjevná opravdovost a   upřímná snaha přiblížit   se co nejvíce realitě.   Klobouk dolů před jeho   ranými díly, nikdo to už   takhle natočit nedokáže.   Věrohodnost je podtržena   civilními obličeji starých   a upracovaných lidí,   většina z nich bez   hereckého vzdělání, jenž   bezchybně doplňují   opravdoví herci, kterým   nedělal žádný problém   srůst s rolí a mezi neherci   působí naprosto přirozeně.   Za všechny zmíním roli   Mikuláše Huby (bratr   slavnějšího Martina Huby,   který jako by mu z oka   vypadl) a jeho zákeřnou   postavu Okolického. Co mě   ale dovádělo k šílenství,   byl spratek Adamko, který v   každém záběru, kde se   ukázal křičel a fňukal,   jako kdyby ho na nože brali.   Ve druhém dílu už je   naštěstí klid. Hudbu   zkomponoval Ján Zimmer a jeho   burácivé tóny tvoří k   filmu nezapomenutelnou kulisu.   Musím zmínit ještě   překrásnej čistej obraz   díky HD kvalitě, ve které   ho slovenská televize   vysílala. Absolutní pastva   pro oči!!!!