Země je hříšná píseň

Ocenění: Finské národní ceny 1974 - režie, kamera a herec, Zvláštní cena za debut na MFF v Locarnu 1974
Adaptace stejnojmenného románu byla prvním, dodnes nepřekonaným dílem režiséra. Děj filmu se odehrává ve 40. letech v zaostalé vesnici v Laponsku a líčí sexuální probuzení mladé finské dívky Martty jež se zamiluje do Laponce Ouly, pastýře sobů a vyhlášeného holkaře. Zanedlouho spolu počnou dítě. Otec děvčete ale nechce o případné svatbě ani slyšet...
Film je pojat takřka jako etnografický dokument. Mollberg ukazuje život na vesnici den po dni, divák pozná některé z laponských rituálů a ryků, ve filmu zazní i lidové písně. Režisér svým debutem ohromil jak skandinávskou a evropskou kritiku, tak především diváky. Dodnes je ceněna především strašlivá emocionální síla filmu a autenticky zobrazená sexualita.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Režijní debut Rauniho Mollberga Země je hříšná píseň z roku 1973 je přepisem slavné stejnojmenné prvotiny laponského spisovatele Tima K. Mukky (1944-1973), vydané v roce 1964. Podobně jako kniha, i snímek měl velký úspěch nejen ve Finsku, nýbrž i na mezinárodním poli. Zaujal především spojením baladičnosti příběhu se syrovým postižením drsného venkovského života v odlehlé jiholaponské vesnici ve druhé polovině čtyřicátých let dvacátého století. Lidé tu žijí uzavřeni v mikrosvětě, v němž se vše řídí rytmem přírody, odvěkými způsoby obživy (rybolov, dřevařství, lov, chov sobů) a pravidly rodinného či sousedského soužití. Vesničané, odkázaní jen na vlastní společenství, jakoby ztratili morální zábrany; bez sebemenších výčitek podléhají svým pudům, připomínajícím ryze animální instinkty. Ani vražda či zabití je nevyvedou z míry. Po tvrdé a nikdy nekončící práci je pro ně jediným povyražením podomácku pálená kořalka a ryze účelové sexuální ukájení...
Mollberg pracoval na filmu již od roku 1968. Spisovatel se s ním původně podi1el na scénáři, pak však musel kvůli nemoci spolupráci ukončit; premiéry filmu se už Mukka nedožil. Snímek se celkem věrně přidržuje předlohy, jež hned po vydání vzbudila značný ohlas, především kvůli bezprostřednímu a realistickému zachycení venkovského života i neobvyklému zdůrazňování sexuality. Obojí přebírá i Mollberg, přičemž filmový záznam vše ještě umocňuje. Di1o připomíná etnografické dokumenty a zůstává svým důrazem na realismus a místy až naturalismus dodnes zajímavým dobovým dokladem. Značný prostor tu dostávají obrazy laponské přírody a krajiny v průběhu ročních období i záznam venkovských tradic (například strhující sekvence ze sčítání a třídění sobích stád). V druhém plánu se odhalují i vztahy mezi vesničany a kočovnými Laponci. Ve své době se Mollbergův film těšil podobnému zájmu jako dnes přece jen odlišná d1a jeho krajana Akiho Kaurismäkiho.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Rauni Mollberg debutoval roku 1973 adaptací románu lapon-ského spisovatele Tima K. Mukky Země je hříšná píseň. Drsně poetický příběh sexuálního probuzení a počátku dospělosti dívky z laponské vesnice se odehrává v průběhu jednoho roku na pozadí tragického osudu její rodiny. Film, jenž měl ve Finsku mimořádný úspěch a získal řadu ocenění i na mezinárodních festivalech, se tak po téměř třiceti letech dostává i k nám.

Autor/Zdroj: /IX. FEBIOFEST