Výstraha

Agitka jako hrom. Blbina jak   noha. Ptákovina na entou.   Vyberte dle potřeby a   nehodící se škrtněte.   Myslím tím myšlenkovou   ideu. Ale přejel jsem jen dva   krát a vydržel do konce.   Takže to zase taková   volovina asi nebyla? Měl by   se zde hodnotit film, jako   takový a ne že je to reklama   pro komanče. Proč se   nepoučit jak jsme byli blbý   národ. (Byli??). Takže za   20%.201208268308/8320

Ano, je to pořádná agitka...
...ale vidět se to dá. Snad   z důvodu toho, že jsem k   filmu přistupovala jako k   čemusi, co opravdu ryze   symbolizuje 50. léta a co   nám narozdíl od revizora   Anděla na dovolené ROH   nepodsouvají všechny Tv   stanice 20krát ročně, mi to   až tak protivné nebylo. V   globálu, docela se na to dalo   koukat. Sabotovat cokoliv   není správné v žádném   politickém režimu, zejména   tehdy, když to může vést k   obecnému ohrožení a   ztrátě na životech.   Podvraťáci a zrádci jsou   dnes v různých firmách   také, jednoho takového   donašeče a kudlovražeče   jsem zažila v práci už v   90. letech, takže ani to   není jen "výsada"   minulého zřízení. Nějaká   ta propaganda mě nechávala v   klidu, role Klementa Gottwalda   mi paradoxně u vždy fistulí   vrkajícího Jiřího Dohnala,   jehož jako jednoho z mála   prvorepublikových herců   opravdu nemusím, přišla   jako jedna z nejlepších -   slušně vystihl Gottwaldovu   mimiku a zejména údernický   hlas. Květa Fialová mě   naopak o svých hereckých   kvalitách nepřesvědčila   nikdy, tedy ani v mladém, ani   ve zralém věku. Z hereckých   výkonů bych vyzvedla ještě   tvrďáckou inženýrku L.   Pospíšilové a v   netradiční roli Th.   Pištěka. Suma sumárum - je   to agitační, dost   přitažené za vlasy, ale   vidět se dá s nadhledem a   střízlivostí. Dávám proto   50 procent.

Propaganda nejtěžšího   kalibru, kterou nezachraňuje   ani profesionalita   tehdejších filmařských   tvůrců.
Všichni   víme, že na věčné časy a   nikdy jinak naštěstí už   netrvá, ale tento paskvil,   který vymýval v padesátých   letech mozky diváků jsem   sledovala s velkou rezervou a   sebezapřením.
Osobně   mě překvapila účast Květy   Fialové a Jiřího Sováka,   přeci jenom je mám   zařazené trochu jinde.
Jak prohlásil jeden   nejmenovaný vůdce:"Ze   všech umění je pro nás   film uměním   nejdůležitějším!",   tak v případě Výstrahy je   naprosto jasné proč.

,,Pilně pracujte ! Čím   více budeme mít benzínu a   jiných chemikálií, tím   silnější bude republika ! A   čím silnější bude   republika, tím lépe   udržíme MÍR !'' Slova   Klementa Gottwalda z tohoto   silně agitačního barevného   filmu, která značí,   očempak to bude tentokrát.   Američané rozbombardují   české rafinérie v Sudetech,   aby se zbavili konkurence a   mohli vyvážet benzín svůj   a vydělávat na tom. Rudí   dělníci tomu nechtějí   připustit, a tak vybudují s   trosek -Stalinovy závody- a   začnou vyrábět benzín   svůj. Imperialisté kují   pikle, záškodničtí agenti   se snaží vše hatit seč   můžou, ale je jim to stejně   houby platné. Vítězný   únor se blíží. Že to   všechno končí památnou   Gottwaldovou větou o návratu   z hradu snad ani nepřekvapí.   Že byli české rafinérie   skutečně Američany   bombardovány je historický   fakt, ale takové   překroucení dějin jaké je   vidět v tomto filmu si   zaslouží přesdržkovou. Po   technické stránce je však   natočen zručně a osobně   považuji umění filmařů za   trestuhodné plítvání.   Zajímavé je, že jsem měl   možnost vidět kopii se   stopáží 83 minut a dost   často to bylo na snímku   znát. Při střihu začínala   hudba, atd. Nůžky měl   ještě tehdejší režim,   anebo už ten dnešní? Z   historického hlediska je to   škoda, protože to ukazuje,   co se v padesátých letech   točili za slátaniny a jak se   oblbovali občané v zájmu   Sovětského svazu.

Pracovití budovatelé s   písní na rtech odhalí   nekalé rejdy imperialistů,   kteří se snaží zabránit   rozvoji poválečného   průmyslu v pohraničních   oblastech naší osvobozené   republiky. Jeden z   nejhorších paskvilů z   padesátých let. Scénář   napsala Marie Majerová, což   už hovoří samo za sebe.   Pouze lituji režiséra   Cikána, že se musel zhostit   takového úkolu, ale asi   jinak neměl nárok.

Stalinovy závody ve hře
U tohoto filmu by snad ani   tolik nevadilo, že se jedná   o silnou unfér propagandu,   ale určitě vadí to, že ten   film je místy neuvěřitelně   blbej.
Děj filmu   začíná už na sklonku   války, aby nám sdělili,   jací ti Američané byli   vlastně hajzlové. Že už   ruku v ruce spolupracují s   ustupujícími fašisty. A tak   je úmyslně zničen jeden   podnik (v Sudetech) tak, aby v   budoucnu nekonkuroval   západní výrpbě. Válka   končí a začíná boj se   záškodníky. Našemu lidu se   však podaří podnik obnovit   a zajistit svépomocnou   výrobu pro československý   lid.
Postavy   příběhuj jsou v tomto   barevném snímku tak   černobílé, že to každý   divák pozná. Film končí   Vítězným Únorem a   zatýkáním lidoveckých   poslanců, kteří ve   skříních svých   kanceláří mají schované   kulomety, kulovnice, kanóny a   další střelbyschopné   zbraně.
Film pro   silné nátury, pro milovníky   československých filmů, ať   jsou jakékoliv, i pro diváky   studující filmovou historii.