Všude žijí lidé

Jaké je to známé, když na   vesnici, nebo na malém   městě, v pár let zpátky,   odchází lékař, na kterého   si za léta pacienti zvykli a   má jej vystřídat mladý   doktor, kterému teče mléko   po bradě. Mirek Vodák se   nachází v situaci, kdy si   dává v citovém životě   pauzu a jde léčit lidi na   vesnici. Jeho dívka mu kleje,   pacienti od něj utíkají až   příjde ke zlomu, zachrání   čerstvého ženáče Lojzu od   jisté smrti, kdy dostal   šlehu elektrickým proudem a   má vyhráno. Obyvatelé obce   si začnou vážit zlatých   ručiček a starý doktor si   může balit kufry, koupit   fajfku a bačkory. Televize v   onu dobu obrovsky drahá, tak   sběratelství třeba   známek...

Obyčejný příběh, jakých   jsou tisícovky. Dvacet   bodíků dávám navíc panu   Štěpánkovi, k tomu   průměru. Velké minus má u   mne ta hnusná hudba.

Dnes už málokdo ví, co to   byla tzv. umístěnka a jaké   trable v osobním životě   přinášela. A o tom   vypráví tento snímek,   který hodně připomíná   pozdější Kachyňuv film   ´Sestřičky´ i když ten   byl zcela o něčem jiném.   Jedná se vlastně o cílené   moralizování nad problémy a   jejich řešení. Osobní   život a její zapuštěné   kořeny je jedna věc a   pracovní povinnosti věc   druhá. A zvlášť u   lékaře, který musí být   tam, kde je ho potřeba. Že   nakonec vyhraje morálka a   hlavně zodpovědnost je víc   než zřejmé. Příběh je   velmi dobře napsán a i   natočen. Nejvíce za zmínku   stojí Zdeněk Štěpánek v   roli starého vysloužilého   vesnického lékaře se svojí   přísností a ideálech. I   přes svůj černobílí obraz   stojí za shlédnutí už jen   vlastně kvůli své   historické výpovědi. Ony   umístěnky si dnes už nikdo   neumí ani představit.