Obsah filmu Všichni proti všem
Restaurátor Prusík se celý život těšil ze starých obrazů, které uvážlivě sbíral. Jeho rodina vidí v ucelené kolekci jen neužitečně zahálející peníze.
Těžko stravitelný pokus o satiru pranýřující povrchnost konzumního způsobu života.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 14.11.2020
Kterak děda, coby restaurátor, na stará kolena neustále sbírá obrazy různých autorů a velikostí a jak z toho všichni členové rodiny šílí. A když to vypadá, že po prodělaném infarktu umře, to se ohledně jeho majetku teprve začnou dít věci. Filmový naprosto nepovedený skvost režiséra Karla Steklého, který si sám napsal i scénář. Myšlenka námětu není špatná, ba dokonce přímo evokuje k bláznivé komedii, jenomže je tady od začátku do konce, hlavně po inscenační stránce, prostě všechno špatně. Nic proti hercům, ti se snaží seč mohou, ale když daný vtip, a že jich tu není málo, nezafunguje a divák jen zírá nad marnivostí pobavit, stává se téměř diváckým uměním tento snímek vůbec dokoukat. Výpravná stránka je odfláknutá a atmosféra takřka žádná. Tohle bylo snad ve spěchu natočeno jenom proto, aby Barrandov splnil plán. Jinak to snad vysvětlit nejde.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 27.3.2017
Já tohle téma o lidské chamtivosti mohu stále dokola. Zde jsou velmi dobří herci. Je to svižné, má to spád, Ave Maria jako hudební pozadí, tak proč ne. Jen ten závěr, s tím si měli dát více práce, a ne to jen tak odflinknout.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 10.9.2011
Sedmdesátá léta bývají považováná za dosti slabá v naší kinematografii. Vznikaly různé normalizační koniny, rádoby satirické filmy, ale i dramata a velkofilmy. Já s trvzením, že ta léta v naší tvorbě jsou slabá, nesouhlasím. Tak jako v každé době vznikaly špatné filmy, ale i dobré.
Kam bych zařadil komedii Všichni proti všem? Film se mi v podstatě líbil. Pan Březina jej ve své knize odsuzuje, ale on své komentáře psal na počátku devadesátých let pod dojmem této doby. To se vše normalizační šmahem odsuzovalo. Asi mu vadilo i hlavní obsazení panem Šmeralem.
Toto je komedie pranýřující maloměšťáctví a honbu za majetkem. Komedie je asi příliš silné slovo. Satira zní asi lépe. On ten film je v podstatě aktuální i dnes. Mnohé situace z filmu jsou k neuvěření. Centrum historické Prahy je bez cizích nápisů a veteše, která se dnes nabízí cizincům. V nemocnicích panuje přísný režim. Vozový park, který kamera dokáže zabrat, by dnes neprošel STKčkami. Na přechodu u Karlova mostu chodci nemají přednost a doprava je tak silná, že se ani ulice přejít nedá.
A tu ulici se hned napočátku příběhu znaží přejí znalec umění a restaurátor obrazů v důchodu Prusík. Po celý život na úřadech moc nepřiznával své pravé příjmy, a tak, i když má důchod malý tak pravidelný. Na druhou stranu dokázal nashromáždit hodnoty zcela jiné. To si zprvu neuvědomují jeho nejbližší příbuzný, ale pak se snaží k tomuto majetku dostat a dědečka zcela vyšachovat.
Snímek mohu doporučit z několika důvodů, je příjemný na pohled, má zajímavé obsazení a je to pozoruhodný dokument doby.