Vrcholné umění

Film Vrcholné umění, je   podľa mojho názoru   vynikajúci. Zo života   fotografky, na prvýkrát som   nebola schopná dopozerať ho,   ale po pár rokoch som sa k   nemu vrátila a je fakt, že   sa stal jedným z mojich   najobľúbenejších. Skvelé   herecké výkony, vykreslená   problematika vzťahov hetero i   homosexuálnych. Len ma mrzí,   že to muselo skončiť   tragicky...

High Art se může hrdě   hlásit ke snímkům, kterým   uvěříte po několika   minutách. Vyzdvihnout musím   zfilmování dýchánků v   horním bytě. Těžké   uvěřit, že herci takto   čarovali bez špetky něčeho   ostřejšího v krvi. Patricia   Clarkson je coby Greta   absolutně famózní - pohyby,   výraz, styl řeči. To vše   se vryje do paměti. Stejně   tak Ally Sheedy (Lucy) -   nádherná tajemná   fotografka. Atmosféra se   podobá těžkému závěsu,   který cosi skrývá. Můžete   být ale v takovém rauši,   že o jeho nadzdvihnutí   nebudete jevit nejmenší   zájem. Nebo se vám už   nebude dostávat sil.

Podobně pojaté jako Laurel   Canyon. Bohémský život   kdysi úspěšné a   vynikající fotografky Lucy   (10 let už nepublikuje ani   nevystavuje, ale stále   fotí), který už pomalu bez   drog začíná ztrácet své   kouzlo a tuctový život   pomocné redaktorky Syd,   která si teprve začíná   budovat svoji naplánovanou   kariéru. V okamžiku, kdy si   vpadnou do života, se Syd   nejprve domnívá, že našla   neznámou umělkyni s kterou   by na sebe mohla upozornit,   ale překvapení v redakci nad   známým jménem „Kdy se   vrátila? Jak je možné, že   to nevíme? Kdo ještě o tom   ví?“ jí zaskočí.   Chtějí publikovat její   návrat, cokoliv, hned. Jeden   společný víkend a   vzájemná přitažlivost obou   žen přeroste ve vášnivý   lesbický vztah   zdokumentovaný odvážnými   snímky. Talent, ambice,   láska, drogy a smrt v   rozhodně zajímavém filmu.

High art? To jistě ne. Jen   pseudoartová hromádka   scénáristického   neštěstí, v iritujícím   vedení nesympatických   figurantů z hollywoodské   periferie a námětem   falešným jak vyumělkovaná   imprese v otisklé titulní   fotografii. Očekávané   nekrologické finále už   nemohlo být více nemohoucí   a snímek tak pasovalo mezi   druh, jehož přemnožení by   mou posedlost filmem zaměnilo   v etapu večerního pletení   ponožek - možná mnohem   méně povznášející   zábavě, při které však   nehrozí fyzická nevolnost,   kterou mi zde přivodila   Patricia Clarkson.