Vera Drake – žena dvou tváří

Film Vera Drake – žena dvou tváří je portrét obětavé ženy, která se naplno věnuje své milované rodině. Své dny tráví péčí o svojí rodinu, svoji starou, nemocnou matku a také svého nemocného souseda. Vera má však i své tajemství. Bez vědomí rodiny a přátel navštěvuje ženy a pomáhá jim v jejich nesnázích - nechtěném těhotenství. Potrat je praktika, která byla v 50. letech v Anglii nezákonná. Vera však věří, že jednoduše pomáhá ženám v nouzi. Když je její hřích odhalen, Veřin svět se rychle zhroutí a hluboce zasáhne jak ji, tak i její rodinu. Film Vera Drake získal na festivalu v Benátkách 2004 Zlatého Lva za nejlepší film a ocenění pro Imeldu Staunton jako nejlepší herečku.
Projekt 100/2005

„Dnes, možná ještě zítra večer, ucítíš tam dole trochu bolesti, ale vše brzo odezní a budeš zase pořádku,“ říká klidná usměvavá Vera Drake (Imelda Stauntonová) těhotné dívce, zatímco bere do rukou injekci s toxickým roztokem. Vera je laskavá žena, která se obětuje pro druhé. Uklízí byty, ošetřuje svou starou matku a naplno se věnuje své milované rodině. Její malé tajemství neví ani její rodina, ani přátelé. Ženy, jimž pomáhá od nechtěného těhotenství, navštěvuje potají. Svou činnost andělíčkářky považuje za poslání a nepřijímá žádné peníze. Nicméně v Londýně padesátých let, kde se příběh odehrává, jsou tyto praktiky nezákonné, a to ji brzo přivádí do problémů. Vera věří, že jednoduše pomáhá ženám v nouzi. Když je odhalena, její svět se rychle zhroutí a hluboce to zasáhne nejen ji, ale i celou její rodinu.
Vera Drake je portrét obětavé ženy natočený v duchu tradic britského sociálního realismu s neobyčejným smyslem pro postižení psychologie postav. Film režiséra Mika Leigha, tvůrce mimo jiné filmu Tajnosti a lži, získal na letošním Filmovém festivalu v Benátkách Zlatého Lva za nejlepší film, ocenění získala také Imelda Stauntonová jako nejlepší herečka. Imelda Stauntonová je povětšinou známá jen britským televizním divákům.
Britské psychologické drama Vera Drake s podtitulem Manželka. Matka. Zločinec je spolu s maďarským filmem Revizoři nejmladším filmem Projektu 100 - 2005.
Kino AERO

Imelda Staunton hraje laskavou "andělíčkářku" v Londýně 50. let, kdy její přesvědčení a praktiky předběhly svou dobu a vedly k rodinné tragédii. Byla to období nedostatkového zboží, černého trhu a pokoutních potratů. Vera uklízí byty, vaří pro svou rodinu, ošetřuje svou starou matku. Když se na ni někdo obrátí, a ne všechny tyto ženy jsou mladé, se stejnou ochotou provádí potraty. Považuje to za své poslání a nepřijímá žádné peníze. Film byl letos oceněný Zlatým lvem v Benátkách.
Zvláštní poděkování společnosti SPI International v České republice.
Kino AERO

Tvorba Mikea Leigha je důkazem toho, že vynikajícímu uměleckému dílu stačí jednoduchý, lidsky silný příběh, sdělený neméně jednoduchou, ale účinnou formou. Ve snímku Vera Drake - žena dvou tváří pokračuje britský filmař v sondách do rodinného života obyčejných lidí, v němž se odrážejí dobové sociální poměry i intimní krize či naopak chvíle souznění. Děj se odehrává v roce 1950 v londýnské dělnické čtvrti. Titulní hrdinka je nenápadná paní, posluhovačka v lepších domech, starostlivá a věčně dobře naladěná matka dvou dospělých dětí Ethel a Sida a milující manželka skromného automechanika Stana. Pečuje o nemocnou matku i o další nemohoucí lidi v sousedství. Nikdo z jejích blízkých, k nimž patří ještě Stanův bratr Frank s poživačnou ženou Joyce a také Reg, nesmělý nápadník zakřiknuté Ethel, netuší, že Vera ze soucitu provádí (zadarmo) potraty. Když jedna její pacientka onemocní, pravda vyjde najevo a Vera je zatčena při rodinné oslavě. Prostá upřímnost obviněné ženy zasáhne i policisty, vyšetřující její "zločiny". Rodina se musí vyrovnat se šokující skutečností. Nejhůře však své pokoření a především pokoření svých nejbližších nese Vera. - Mike Leigh naprosto věcně předvádí dobovou realitu. Nesoudí, nemoralizuje, jen konstatuje fakta. O to více je jeho sdělení aktuální i dnes, kdy se u nás i ve světě znova diskutuje o oprávněnosti potratů. Sugestivita díla spočívá v jeho "smutné" podzimní atmosféře, komorním hudebním doprovodu a především ve strhujících hereckých výkonech, působících neuvěřitelně civilně. Dominuje samozřejmě po zásluze oceňovaná Imelda Stauntonová. Mike Leigh v přípravách natáčení usiloval o to, aby herci kromě představitelky titulní role nevěděli o zvratu ve vyprávění. - O "milosrdných" potratech nedávno pojednával také americký snímek Pravidla moštárny (1999, FP 9/2000), laděný ovšem v jiném duchu.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2005/2