Včera neděle byla

"Včera neděle byla". Tam, kde velkoměstské třídy se ztrácejí v prachu periferie, žije služka Anežka. Je to mladé děvče, jež přišlo před nedávnem z venkova. Do služby. K bohatým pánům, kteří žijí ve vile, která vyzývavě trčí do periferní ulice. Této ztracené ulici, která dosud nemá jméno, vládne místní hokynářka, paní Šetelová, příslovečný drak se zlatým srdcem. Je to taková centrála ulice - vševidoucí a vševědoucí. Obslouží vším, třeba i iluzí. Opuštěná Anežka, která nemá, kam by v neděli šla - a hlavně s kým by šla, svěří se svým bolem paní Šetelové. Ta si ví rady: Prostě dívence Anežce vymyslí fešáka, jenž se o ní zajímá. Jenže: nevědouc kudy kam, prohlásí, že pan Jarka Svoboda upadl do těžké nemoci a leží v nemocnici, kam nikdo nesmí. Čímž myslí, že má celou aféru takříkajíc z krku.

To ale nezná naši Anežku: ta běží do nemocnice, najde mezi mnoha Svobody, kteří tam leží, toho nejvhodnějšího - a navštíví ho. Jarka Svoboda je trochu udiven, ale děvče se mu líbí, a dělá jako by nic. Tak se ti dva seznámí. Svoboda je nezaměstnaný dělník, který se protlouká, jak se dá: falešnou hrou. Samozřejmě se snaží tuhle hru hrát i dál, před svou malou Anežkou, což se mu následkem komplikací s paní Šetelovou, která si ho, jako by Golema vymyslila a teď je jeho reální existencí jak se patří zaskočena, nezdaří. Věc málem skončí tragicky.

Téma to lákavé. Mohl být z toho film sociální. Těžký a smutný, při vší své lehkosti. Nebo by to mohl být námět pro takového René Claira. S vůní periferní Prahy. Malá komedie, sehraná pod střechami Prahy. Ale není. Obecenstvo se chce bavit. Film "Včera neděle byla" byl udělán s vkusem. A herci jej hráli s chutí. Anežku hrála Jiřina Štěpničková, dělníka Svobodu Otomar Korbelář. Na Šoršově režii je vidět rutinu dlouholetého filmového harcovníka - neboť byl dlouho asistentem režie. Šorš se pokoušel i o to, změnit paní Nedošínskou v novou postavu, dát této herečce novou variantu. Pana Šetelu hrál Václav Trégl. Ano, to je silná postavička maloměšťáka v karikatuře. Mimo to tu hrají Struna, Hermanová a jiní.

Hokynářka Šetelová ráda dodá zákazníkům vše, co si přejí. Tak také neopatrně namluví osamělé služce Anežce z nedaleké vily, že se o ní zajímá pan Svoboda. Anežka ji pronásleduje od té chvíle dotazy a tak paní Šetelová "umístí" fiktivního nápadníka do nemocnice. Anežka se tam vypraví a skutečně objeví sympatického mladého muže, nezaměstnaného zámečníka Svobodu, který se léčí ze zranění po hospodské rvačce. Jejich známost se slibně rozvíjí a Svoboda začne usilovně hledat zaměstnání, aby se mohl s Anežkou oženit. Nadějná se zdá nabídka z Českých Budějovic, ale Svoboda nemá na dráhu. Po noci, strávené s Anežkou, si tajně vypůjčí peníze z jejích úspor a odjede. Anežka, která ztrátu ihned objevila, je zoufalá. Myslí si, že muž jen zneužil její důvěru. Pokusí se o sebevraždu, vše však dobře dopadne.

Svoboda se pro ní vrací, protože má konečně zaměstnání. Ztrátu peněz na sebe vezme paní Šetelová.

Autor/Zdroj: /NfA:Český hraný film II