Válečníci [TV film]

Celé údolie je zakliate
Veľmi silný a kontroverzný film, ku ktorému   muselo mať zopár európskych demokratov   pripomienky. Krásne ukazuje neuveriteľnú   neschopnosť OSN. Sledujeme jednotky OSN, ktoré   majú zakázané strieľať, pomáhať, chrániť,   premiestňovať civilistov. Inými slovami   nezúčastňujeme sa etnických čistiek, iba   pozorujeme. Tak sa zúčastňujú pozeraniu sa ako   sa strieľajú a bombardujú civilisti, vypaľujú   domy, a susedia sa zabíjajú medzi sebou. V   podstate vždy idú niekde, kde hrozí kolaps   civilistov, pretože tam prebiehajú ťažké   boje. Civilisti zväčša ženy a deti spočiatku   čakajú, že ich ochránia, no nemôžu brať   civilistov, iba ťažko zranených. Dopadne to   vždy tak, UN odíde a dobre vie, čo sa so   ženami a deťmi stane, a oni pomaly čakajú na   smrť, pretože nie je kam ísť. Ono by to pred   vojnové súdy chcelo nielen juhoslovanských   predstaviteľov, ale aj zopár európskych   vševediacich demokratov, za tie geniálne   príkazy od zeleného stolu niekde z kancelárie z   Bruselu. Od filmu nečakajte nejaké bojové   scény, skôr je tu ukázaná beštialita   občianskej vojny. V čom prekvapil mimoriadne   film, že normálne tu Srbi neboli vykreslení ako   totálni diabli a na druhej strane tu poukázali   aj na zverstvá Chorvátov. No a dostávame sa   zasa k najväčšej vade filmu, aj moslimovia mali   za ušami, a tu ich vykreslili úplne ako obete.   Asi najkrajšie vyjadruje o čom je film, keď ten   najvyšší britský veliteľ vysvetľuje   Bosnianke, čo má na starosť chrániť a veliť   ústupu civilistov, že im nijako nemôže   pomôcť a musia jednoducho ísť preč. Ale kde?   Ten jej pohrdavý pohľad hovoril za všetko.   Pozoruhodný film o jednej z najsmutnejších   európskych moderných etáp dejín. Na záver   musím ešte pripomenúť prekrásny kúsok zo   soundtracku, to keď idú Warriori (inak to sú   tie bojové vozidla, na ktorých robili akcie) do   prvého mesta Vitez a do toho hrá fenomenálna   "Arrival In Vitez", strašne krásna   pieseň, stačí zadať do youtube

realisticky natočený film o celkové   neschopnosti organizací jako je OSN a jím   podobné, nic než ukázka skutečné tváře   válečného konfliktu bez hrdinů a   vítězů.málo hraný film v neořezané verzi a   také pro mnoho lidí neznámý no není se čemu   divit tenhle snímek vás může donutit začít   přemýšlet proč k takovým věcem dochází a   kdo za nimi vlastně stojí.dnes do těchto   oblastí jezdí spousta Čechů na dovolenou ale   málo z nich si uvědomí co se tam odehrávalo -   jak blízko a jak nedávno.

Nenapádný, v širších kruzích takřka   neznámý televizní film z produkce BBC, který   je ve skutečnosti jedním z nejsilnějších   (proti)válečných filmů, jaký jsem kdy viděl.   Film vypráví příběh několika britských   vojáků od okamžiku, kdy se dozvědí o svém   nasazení do mírových operace OSN v Bosně   začátkem 90. let, nekompromisně a do všech   detailů líčí půlroční peklo, kterým si v   Bosně prošli, a strhujícím zážitkem   nepřestává být ani v poslední třetině   filmu, ukazující přesvědčivě neschopnost   původně bezstarostních mladíků zařadit se   zpět do každodenního života po návratu domů.   Pro českého diváka je film zajímavější o to   víc, že jeho prostřední "válečná"   část se natáčela celá v ČR. Film se dá   sehnat na DVD přes Amazon, bohužel opatřen je   pouze holandskými titulky. Myslím ovšem, že   srozumitelný bude i pro ty, co neovládají   angličtinu úplně dokonale.

Nevím zda jsem viděl tu verzi 175 min. Film je i   v kratší verzi. Nicméně obsahově jde o   smutné, věrohodné dílo, ze kterého se chce   zvracet! Nečekejte bitevní scény a drahé triky   o tom film není, přesto působivý film o   hrozných věcech,,,

"Válečníci"
Tento snímek by měl vidět každý. Je to   ještě realističtější než film Guerreros   který také pojednává o Jugoslávii.

Tak na to,ze to bylo natoceno jenom pro TV,tak   jsem byl velice mile prekvapen.
Film nam dobre   ukazuje,co se tenkrat v Bosne delo.Byl to docela   hnus a chudaci vojaci s tim vlastne poradne   nemohli nic delat,to by nasr.lo kazdeho.
Taky je   tu k videni jejich navrat domu a do reality.Kazdy   z nich to prozival jinak,ale vcelku to nesli   vsichni spatne.Hodne spatne.

Dost se mi libil   Ioan Gruffudd.

Po všech těch obrovských hodnoceních se mi   konečně povedlo tento film sehnat a musím   uznat, že to byl jeden z nejzajímavějších   válečných filmů co jsem viděl. Rozhodně to   není nějaká řežba ve stylu Černého   jestřába. Svým způsobem tu není jediná   větší bitevní scéna. Film je totiž více o   lidech a o tom jak na ně válka působí. Film   působí díky povedené ruční kameře velice   autenticky a dopomahají tomu i velice dobří (i   když většinou spíše neznámí) herci. Ve   filmu je plno působivých scén, které mi   nejednou připoměli Schindlerův seznam. Avšak i   když je film chvílemi opravdu perfektní našel   jsem v něm i dost hluchých míst, (a to jsem   viděl verzi zkrácenou o dobrých 50 minut)   které mi výsledný dojem trochu kazili. Ale i   tak film rozhodně stojí za vidění díky   dobrým hercům a poměrně neokoukanému   válečnému konfliktu.

Na podzim roku 1992 se britské oddíly zapojují   do mírové mise OSN v Bosně. Jejich úkolem je   .... co vlastně? Hlavně nezasahovat. „ Když   se začne střílet, musíme být neutrální.   Nepomáháme při etnických čistkách“. Takže   jen dohlížejí, takové jsou rozkazy, jenže na   každém kroku se dostávají do situací, kdy je   jejich zásah nezbytný. Ale rozkazy jsou rozkazy.   Modré přilby tedy přihlíží rabování,   vypalování domů, vyhánění obyvatel,   střílení do civilistů. Nemají ani mandát k   převezení malých dětí do bezpečí „ Jak   zní rozkaz? Čekat až je zabijou? Tak nám   pošlete pytle.“ Situace, kdy polovojenská   banda se samopaly vyhání dva bezmocné starce z   jejich rozpadajícího se domku a jen díky   zásahu vojáka OSN nejsou odvlečeni, pouze jim   zastřelí psa, by se dala brát jako ojedinělý   úspěch. Kdyby ovšem druhý den neležela   stařenka vedle psa a muž nevisel umučený na   domě. Film ukazuje válku takovou jaká je, bez   zbytečného patosu, bez příkras. Po filmu „   Hotel Rwanda“ jsem si myslela, že už se mnou   nic nedokáže tak otřást. Spletla jsem se   „Warriours“ byl pro mě ještě hrůznější   zážitek, možná i proto, že místo, kde se   vše odehrálo je i mnohem blíž.