Upíří krev

Viděla jsem projíždět   temnou ulicí taxi Black Cat,   je to skutečnost, nebo jen   pouhý sen. Ten zvláštní   pocit, ta příchuť nečeho   nepoznaného,mě natolik   spaluje,že se to nedá   vydržet! Musím ven do tmy,   kde už čeká...On.

Tento film jsem si koupila od   DVD edice a vůbec jsem si ho   nechtěla pustit. Nevím   proč. Ale když jsem si ho   pustila, nebylo to tak   špatné. Sice laciní herci,   ale myslím si, že příběh   byl docela dobrý i když na   konci docela nuda.

M. A. Miranda posypaný moukou   pije krev nejen nočním   slečnám, ale především i   divákům. Vrhá se do víru   velmi laciné televizní   erotiky a u toho mu hraje   podobně skvostná hudba –   to se nedalo poslouchat.   Přitom kdyby se tohle   všechno vybrousilo, nemusel   by to být až tak blbé.

laciné, podbízivé, lehce   předvídatelné a plné   různorodých klišé   stojících na hraně erotiky   s hororem, by se dalo   stručně napsat k filmu   upíří krev. to, co autorům   upíří krve nelze upřít je   všude a ve všem přítomná   atmosféra let doby vzniku,   stejně jako zajímavý   námět s blížící se   smrtí michelle, který je   však k velké škodě jen   načrtnut a nedotažen; a v   poslední míře i snahu   všech členů týmu. upíří   krev je ale ve svém   výsledném celku jen lepším   dílkem z té nejnižší   třídy dějin světové   kinematografie.