Unaveni sluncem

Unaveni Michalkovem....
Všechny tyhle únavy sluneční soustavou od pana   Michalkova jsou dle mého nestravitelné   podprůměrné až špatné filmy. Nechápu co na   tom kdo vidí? Nuda, blbý žvásty, divnej humor,   dlouhý jak měsíc do vejplaty, asi   "nejlepší" byla průměrná část   zvaná Odpor, ale tohle a třetí pokračování   vícekrát NE!!!

Slunce hřeje a chrání, ale dokáže i spálit   na uhel. Takové je motto ruského snímku   popisující ponurý stalinismus, kdy si nikdy   nikdo a od nikoho není ničím jistý, bezmocnost   se jakkoliv bránit zrůdnosti doby a hlavně   jednu velkou čistku. Je krásný letní den.   Plukovník Kotov, blízký spolupracovník   Stalina, tráví den spolu se svojí ženou   Marusjou, malou dcerkou Naďou a dalšími členy   velké rozmanité rodiny včetně prarodičů,   služebné a studentky umění. Ani na nich není   poznat, že by je cokoliv trápilo. Jen vesničani   mají starosti hned z rána, když jim k poli   přijedou tanky s tím, že tam bude vojenské   cvičení. Velmi zdařilé je vyobrazení   bezmocného bránění se zrůdné moci v podobě   staré ženy proti tanku síťovanou taškou.   Krutý režim prostě nehledí napravo ani nalevo.   Čert vem, že lidi nebudou mít co jíst.   Plukovník Kotov však vlivem svého jména   zasáhne a úroda pro celou vesnici je   zachráněna. Jenomže to nejhorší má teprve   přijít. Ne však pro vesnici, ale pro samotnou   Kotovu rodinu. Režisér a představitel   plukovníka Kotova Nikita Michalkov se podílel i   na scénáři a povedlo se mu velmi věrné   vyobrazení jednoho krásného dne bohužel pro   někoho končící tak , jak by to ještě ani   před hodinou nečekal. Dlouhá stopáž je k   uchopení oné absurdnosti velikým přínosem.   Den začne volně a pro všechny radostně. Nikdo   se netrápí, nikomu jakoby nic nescházelo. Když   se však objeví starý rodinný přítel, velmi   pozvolna se začnou projevovat různá tajemství   vedoucí k tíživější a napínavější   atmosféře přibližující se k osudové   tragédii celé rodiny. A právě ta pozvolnost   způsobuje onu šokující tragičnost temné doby   nevyhýbajícího se naprosto nikoho. Najednou to   přijde jako blesk z nebe. Přijede černé auto a   vše je najednou jinak. Vynikající kamera už   jen dokresluje excelentní herecké výkony,   kterým dominuje dcera samotného režiséra   ztvárňující malou dcerku Naďu plukovníka   Kotova. Takto profesionální dětský výkon se   jen tak nevidí. Snímek velmi zdařile vypovídá   o lásce a pomalu odhalující nenávisti a   hlavně nezvratnosti osudu ve 30.letech při   Velkých čistkách. S ohledem na předešlou   ruskou či sovětskou kinematografii se jedná o   naprosto vrcholné dílo z této krajiny.   Udělení Oskara je zasloužené.

Začátek chvíli zajímavý, ale pak už jen nuda   a nic jiného. Naprosto banální příběh,   jakých se za komančů odehrály tisícovky, ne   li více. Nu a tento šel jistě podat jinak a   hlavně kratší stopáží. Netuším, co jsem   čekal, ale nudil jsem se, nudil, nudil, chrrr,   chrrr….pardon. Už jsem vzhůru, nudím se i u   psaní tohoto komentáře. 160120111305213513

Typicky ruské
Bravurní film, který v dnešní době plné akce   a honbou za trikama asi moc in diváků nenadchne.   Jenže ony ty (pro někoho dlouhé )dialogy vše   nasměřují k naprosto dokonalému konci, kde se   všechno spojí a umocní ve skvělý umělecký   zážitek.

Upřímně - bez závěrečné čtvrthodinky bych   filmu napálila hvězdičku jen jednu - a bez   velkého rozmýšlení. Ruské filmy jsou   specifické a občas i nicneříkající. Tady   Michalkov diváka slušně mystifikuje a tahá za   nos. 3/4 filmu jsou dost nezáživné a   ubíjející, ale famózní závěr kredit filmu   alespoň zčásti navýšil.

Tenhlete příběh me naprosto uchvátil, tuto   tématiku mohou správně vystihout pouze občané   Ruska a ti to jestě zvládli bravurním   zbůsobem. Příběh totiž vypráví o osudu   generála Kozlovka, každým coulem bolševik, ale   opravdu věřil tomu, že díky socializmu se   budou lidé mít lépe, stal se však obětí   Stalinových čistek, který aby si upevnil moc   nechat povraždit všechny své vysoce postavené   spolubojovníky. Celej film se odehrává v jeden   den, v ten den kdy si nicnetušící generál   hraje se svojí dcerkou na pláži a na na   návštěvu dorazí bývalý přítel jeho ženy,   ten je ale členem NKVD a přijel jako předvoj   zatykače generála. Právě ta jednota času vše   strašně moc umocňuje, asi tak hodinu a půl byl   film takovej nemastenej neslanej ale bez této   doby by nebyla poslední půl hodina tak   skělá.... To jak generál procitne a pochopí je   prostě nezapomenutelný a díky tomu film skvěle   upozorňuje na to co se v SSSR dělo mnohem   dříve než začali fungovat pracovní tábory v   ČSSR...