Uloupená hranice

Mnichovská dohoda podepsaná 30. září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Německa a Itálie rozhodla o konci samostatnosti Československa, které muselo do 10. října téhož roku postoupit Německu pohraniční území Sudety. Bez pomoci bývalých spojenců a při ztrátě strategicky důležitých obranných opevnění bylo už jen otázkou času, kdy Hitler obsadí i zbytek okleštěného československého státu. Ten nastal 15. března 1939, kdy nacistická armáda obsadila zbylé území a zároveň byl ustanoven protektorát Čechy a Morava.

Traumatické, leč nesmírně atraktivní téma mnichovské zrady, lákalo mnohé české filmaře již brzy po skončení války. Patřil mezi ně i zkušený filmový dokumentarista Jiří Weiss. Ten si pro svůj první hraný film, drama Uloupená hranice, vybral scénář spisovatele Miloslava Fábery příznačně nazvaný Dny zrady.

Jiří Weiss původní verzi Fáberova scénáře výrazně přepracoval, věrný svému dokumentaristickému instinktu vystříhal přehnaně patetické scény a výrazně zredukoval počet padlých československých vojáků. K civilnímu, zbytečně neheroizovanému vyznění filmu pomohlo i herecké obsazení prosté tehdejších filmových hvězd. Weiss vsadil na neokoukané tváře, vedlejší role doplnil neherci, i proto se o jeho prvotině mluví jako o prvním neorealistickém českém filmu. V tomto snímku se poprvé na plátně objevilo několik budoucích hvězd českého filmu, jako Vlastimil Brodský nebo Karel Effa.

Zkušenosti vojenského zpravodajce a tvůrce řady válečných dokumentů Weiss uplatnil v realisticky nasnímaných bojových scénách, které podtrhují civilnost snímku. I přes jednoznačné odsouzení zfanatizovaných následovníků Konrada Henleina tvůrce nesklouzává k černobílému vidění. Důkazem je pevné přátelství českého dřevorubce Srbka (L. H. Struna) s německým kolegou Langrem (J. O. Martin), které trvá i ve vypjatých časech blížícího se mnichovského rozhodnutí.

Na osudu Langrovy rodiny, smíšeného česko-německého manželství, Weiss ukazuje nesmyslnost celého konfliktu. Zatímco Langrova dcera Anna Marie se přidá na stranu Čechů, její zfanatizovaný bratr Hans se aktivně zapojí do ozbrojených německých přepadů a zaviní tak smrt obou svých rodičů.

Jan Šulc
Letní filmová škola 2011

V blízkosti hranic je vesnice Jirkov. Je tu také parta českých a německých dřevorubců. Někteří spolu vycházejí, jiní ne. Starý Srbek s dcerou Janou občas nabídne Němci Langrovi buchtu, i zranění mu ošetří. Německým dřevařům se to však moc nelíbí a někdy to dají i najevo. Na místní strážnici je zatím klid. V rodině Langrů je také dcera Marie a syn Hans, který inklinuje k henleinovcům. Má českou matku, což mu vadí. I když byla za svobodna Bauerová. Do Jirkova je třeba propašovat zbraně. Tento úkol je svěřen Hansovi. Jenže je to prozrazeno a Hans střílí. Němečtí dřevorubci již s Čechy dělat nechtějí a doslova je z lesa vyženou. Honička na pašované zbraně pokračuje a auto s nimi je dostiženo. Oba pašeráci však unikají. Sudeťáci se radují, ale je vyhlášena mobilizace. Češi dělají záseky. Němci útočí i se zbraněmi. Bodrého strážmistra kočkomila zastřelí německý šéf pošty Zeisler. U celnice dochází také ke střelbě. Hans se stává něco jako velitel. Bojuje dokonce i proti vlastní rodině a na Marii střílí, naštěstí netrefí. Útočící Němce zastaví až těžký kulomet. Hans se dovídá, že jeho rodiče jsou mrtví a běží domů. Pak přebíhá k Čechům s bílým šátkem. Ale je to jen lest. On totiž přemlouvá svou sestru, aby jej pustila. Ona to udělá a Hans má rázem volné pole. Uteče a vede Němce do dalšího útoku…

Krušnohorské pohraničí na podzim roku 1938 a jeho čeští i němečtí obyvatelé, kteří žili dosud společně v klidu a míru, ale nyní se zvyšující se mocí fašistů musí opustit své domovy. Příběh ukazuje problematiku smíšené česko-německé rodiny. Dcera Anna s matkou se cítí jako Češky, ale syn Jan - Hans je fanatik a naprosto oddaný německé věci. V té době němci připravují útok proti Čechům. Po vyhlášení mobilizace se situace natolik vyhrotí, že dochází k bojům. Hans neváhá střílet ani na vlastní sestru, která stojí na straně Čechů. Vyráží do boje proti Čechům mezi henleinovi, přestože jeden z nich mu zastřelí matku. Zoufalý otec se ze žalu oběsí. Pak ale i Hans umírá v přestřelce u četnické stanice. Četníci se s armádou ubrání útočníkům, ale poté musí na vyšší rozkaz opustit své místo. Všichni odcházejí s trpkostí... snad se jednoho dne znovu vrátí...

Dramatický příběh z Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů.

Podzim 1938 v malé krušnohorské vesnici: Čeští obyvatelé se ubrání provokacím henleinovců, ale musí na vyšší rozkaz opustit domovy.