Uloupená hranice (1947)

Uloupená hranice
80.9 %
 
 

Další název: Dny zrady / Ukradnutá hranica (SK)

    Žánr: drama
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 14.3.1947        
    Délka: 89 min.
Mnichovská dohoda podepsaná 30. září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Německa a Itálie rozhodla o konci samostatnosti Československa, které muselo do 10. října téhož roku postoupit Německu pohraniční území Sudety. Bez pomoci bývalých spojenců a při ztrátě strategicky důležitých obranných opevnění bylo už jen otázkou času, kdy Hitler obsadí i zbytek okleštěného československého státu. Ten nastal 15. března 1939, kdy nacistická armáda obsadila zbylé území a zároveň byl ustanoven protektorát Čechy a Morava.

Traumatické, leč nesmírně atraktivní téma mnichovské zrady, lákalo mnohé české filmaře již brzy po skončení války. Patřil mezi ně i zkušený filmový dokumentarista Jiří Weiss. Ten si pro svůj první hraný film, drama Uloupená hranice, vybral scénář spisovatele Miloslava Fábery příznačně nazvaný Dny zrady.

Jiří Weiss původní verzi Fáberova scénáře výrazně přepracoval, věrný svému dokumentaristickému instinktu vystříhal přehnaně patetické scény a výrazně zredukoval počet padlých československých vojáků. K civilnímu, zbytečně neheroizovanému vyznění filmu pomohlo i herecké obsazení prosté tehdejších filmových hvězd. Weiss vsadil na neokoukané tváře, vedlejší role doplnil neherci, i proto se o jeho prvotině mluví jako o prvním neorealistickém českém filmu. V tomto snímku se poprvé na plátně objevilo několik budoucích hvězd českého filmu, jako Vlastimil Brodský nebo Karel Effa.

Zkušenosti vojenského zpravodajce a tvůrce řady válečných dokumentů Weiss uplatnil v realisticky nasnímaných bojových scénách, které podtrhují civilnost snímku. I přes jednoznačné odsouzení zfanatizovaných následovníků Konrada Henleina tvůrce nesklouzává k černobílému vidění. Důkazem je pevné přátelství českého dřevorubce Srbka (L. H. Struna) s německým kolegou Langrem (J. O. Martin), které trvá i ve vypjatých časech blížícího se mnichovského rozhodnutí.

Na osudu Langrovy rodiny, smíšeného česko-německého manželství, Weiss ukazuje nesmyslnost celého konfliktu. Zatímco Langrova dcera Anna Marie se přidá na stranu Čechů, její zfanatizovaný bratr Hans se aktivně zapojí do ozbrojených německých přepadů a zaviní tak smrt obou svých rodičů.

Jan Šulc
Letní filmová škola 2011

režie:
Jiří Weiss
 
 
hraje:
Ladislav H. Struna (dřevorubec Srbek), Rudolf Deyl (četař Vrba), Rudolf Široký (vrchní strážmistr Prýmek), Josef Maršálek (Hans Langer), Eduard Linkers (Czapan), Saša Rašilov (vrchní respicient Antonín Brož), Milica Kolofíková (Anna-Marie), J. O. Martin (starý Langer), Karel Effa (závodčí), Miloslav Holub (Zeisler), Vilém Pfeiffer (strážmistr Sychra), Marie Nademlejnská (Langerová), Terezie Brzková (babička Srbková), Jana Koulová (Jana), Hynek Němec (Eribach), Karel Peyr (sturmführer Tidden), Bohumil Slabihoudek (rtm. Rylek), Jaroslav Orlický (Jung), Robert Vrchota (Kurt Reichman), Elvíra Lammerová (Greta Zeislerová), Vlastimil Brodský (Mahler), Josef Bulík (Dan), Stanislav Valenta (financ Sezima)
 
 
námět:
Miloslav Fábera
 
 
scénář:
Miloslav Fábera, Bohumil Štěpánek, Jiří Weiss
 
 
kamera:
Jan Roth
 
 
hudba:
Jiří Srnka
 
 
výprava-architekt:
Ferdinand Fiala
 
 
střih:
Antonín Zelenka
 
 
zvuk:
Jan Paleček
 
 
vedoucí produkce:
Jaroslav Niklas
 
 
výtvarník:
František Nestler
 
 
masky:
Václav Kamarád
 
 
zástupce vedoucího výroby:
Robert Vyhlídka
 
 
asistent režie:
Vladimír Valenta
 
 
odborný poradce:
Boris Bořík, A.M. Pryl
 
 
nahrál:
Filmový symfonický orchestr
 
 
dirigent:
Milivoj Uzelac
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.