Tri dcéry

Slovenská ľudová balada. Alfonz Bednár získal za scenár cenu Igric 1968.
Starý sedliak Majsa má štyri deti. Pretože nechcel deliť majetok, dal tri dcéry proti ich vôli do kláštora. Prišlo však obdobie kolektivizácie a Majdov statok vyvlastnili. Sedliak si neporuzumel so synom, ktorému odkázal majetok, a odchádza za dcérami. Ujme sa ho najmladšia Terka.

ceny: Trilobit 1967: Alfonz Bednár za scénář filmu s přihlédnutím k filmům Slnko v sieti a Organ, Igric 1967: Alfonz Bednár (námět a scénář), Přehlídka českých a slovenských filmů Sorrento 1969: Stříbrná siréna (Š. Uher)

Štefan Uher natočil v přejících 60. letech své nejlepší filmy. Po přelomovém Slnku v sieti (1962) se opakovaně vracel k tématům z minulosti: v Organe (1964) a Panne zázračnici (1966) do období Slovenského štátu, v Troch dcérach k nástupu socialismu a během normalizace už jen k ideologicky nezávadnému tématu SNP.
Příběh Troch dcér staví na konfrontaci „starého" s „novým". Nový způsob života na združstevněné půdě slibuje rovné šance všem, nepřizpůsobivé však vytěsňuje. Sedlák Majda poslal své tři dcery do kláštera, aby uchoval majetek pro syna, dnes je z něj násilně přesídlený kulak. Mnišky vystěhovali na státní statek, jejich pracovní morálka se funkcionářům v době žní hodí, jinak jsou s nimi stále jen potíže.
Právě problematický vztah „klášterního kolektivu" s „kolektivem socialistickým" tvoří základní osu dramatického konfliktu filmu, jenž je soubojem církevního a komunistického dogmatu. Byť se zdá, že jsou diametrálně odlišné, vzájemná konfrontace prozrazuje strukturální podobnost. Rozdíl je jen ve vnějších projevech, resp. v jazykové rovině. Nakonec však oba tábory pochopí, že zárukou jednoty je společný nepřítel - a toho najdou v nejmladší dceři starého Majdy, sestře Klemencii. Ve slovníku obou ideologických protivníků je obětní beránek Klemencie jen „prašivou ovcí". V její postavě se soustředí energie střetu a následného splynutí obou dogmat.
Nad půdorysem příběhu se ovšem klene druhá rovina filmu, totiž lidová balada o otci, prosícím o pomoc své tři dcery, která je de facto paralelou Majdova příběhu. Plynutí děje rytmizuje písňový refrén, jehož neumělá interpretace je ironicko-tragickým komentářem příběhu o bolestném rozkladu základu společenství, jejž scenárista Alfonz Bednár označuje jako „biologický nexus". Ve světě plakátových hesel totiž nejde jen o zápas kléru a funkcionářů. Ti se vždy nějak dohodnou. Jde o daň, kterou si stádo vybere na jednotlivci, o kořist ideologie na prazákladě člověčenstva.

Katarína Mišíková, 36.LFŠ 2010

Film Tri dcéry je tretím spoločným filmom režiséra Štefana Uhra, scenáristu Alfonza Bednára, kameramana Stanislava Szomolányiho a hudobného skladateľa Ilju Zeljenku. Klasický motív ľudovej balady o starnúcom otcovi a jeho troch dcérach preniesli tvorcovia do nebaladického času a priestoru Československa začiatku 50. rokov. Bývalý statkár Majda hľadá po vyvlastnení svojho majetku
útočisko u svojich troch dcér, ktoré kedysi on sám poslal do kláštora. Skutočného odpustenia sa však dočká len od najmladšej z nich. Pretože len ona jediná je ochotná sa napriek hrozbe vyhostenia z kláštorného rádu o otca postarať.
„Čo sa týka obrazového stvárnenia, zámerom bolo všetkými dostupnými prostriedkami dosiahnuť maximálne realistické podmienky, v ktorých sa mal príbeh odohrávať. Uhrove filmy boli vždy sondou do situácie, do problému, do pocitu. Ja som sa snažil prispôsobiť jeho mysleniu a vytvárať obrazy s abstraktným významom, ako je láska, dobro, nenávisť... Snažil som sa nenasledovať iba príbeh, ale tiež určitú sériu atmosfér, v ktorých sa postavy nachádzajú.“
Stanislav Szomolányi
18 AFF 2010

Balada situovaná do padesátých let. Starý Majda, jehož statek byl vyvlastněn, hledá u svých tří dcer, které kdysi poslal do kláštera, aby nemusel dělit statek, poslední útočiště. Dcery, které po zrušení kláštěrů samy myusely hledat nový způsob života, jej odmítají, jedině nejmladší z nich se jej ujme, i když je vyhoštěna z kolektivu svých řádových sester.
Autor/Zdroj: Bartošková Šárka/Československé filmy

Aktualizácia starej l'udovej balady o otcovi a jeho troch dcérach. Starý Majda po vyvlastnení jeho majetku hl'adá útočište u svojich troch dcér, ktoré kedysi sám poslal do kláštora, aby nemusel deliť statok. Jedine najmladšia dcéra je aj napriek vyhosteniu z kolektivu svojich radových sestier ochotná sa oňho postarať.

Autor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmov