Svět za sto let

Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, existují však i jiné ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce nespojené s dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britské sci-fi Svět za sto let.

Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby mrazivě prorocké dílo, které předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, i jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Právě vědecký pokrok oproštěný od národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti 20. století představuje zdejší ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů společnosti, by se měla stát cesta člověka do vesmíru.

Autorem této vize je H. G. Wells, jeden z největších sci-fi autorů všech dob, jenž zde zopakoval své teze stran vývoje civilizace, které již dříve formuloval v několika dílech, především v románu Podoba toho, co přijde. Mamutí projekt inicioval ambiciózní producent Alexander Korda a můžeme jej vnímat jako kulminaci formálních postupů prvních dekád kinematografie. Film se chlubí rozlehlými dekoracemi, masivními davovými scénami i vynikajícími předdigitálními trikovými sekvencemi, které vznikly za užití miniaturních modelů, optických kouzel či citlivým zakomponováním archivních záběrů do nového materiálu.

V souladu se zastřešující myšlenkou, že pokrok si žádá oproštění od ideologií a nacionalismu, tvůrci uplatnili postupy evropských avantgard i ruské montážní školy, a ke spolupráci na zhmotnění futuristického světa oslovili světové umělce zvučných jmen jako Fernand Léger, Le Corbusier či László Moholy-Nagy. I když převážná část jejich návrhů na plátně neskončila, snímek samotný se částečně odklonil od Wellsovy vize a nakonec ani nezaznamenal takový kasovní úspěch, v jaký producent doufal, během času si získal nezpochybnitelné místo v historii nejen sci-fi, ale celé kinematografie.

Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Předvánoční atmosféru roku 1940 po celém světě narušují přípravy na světovou válku, která pak vypukne v noci po Štědrém večeru. Civilizace je v průběhu několika desetiletí téměř zničena, boje přesto pokračují. V roce 1966 jsou v Anglii nasazeny jedovaté plyny. Ti, kdo genocidu přežijí, živoří v troskách města Everytown, kterému vládne diktátor. Existuje však nové moderní společenství nazvané "Křídla nad světem", které se snaží zastavit válku a prosadit právo a rozum. Dokáže se lidstvo vypořádat se svými problémy a dojde k novému vzestupu?

Tento sci-fi film byl natočen podle románu spisovatele H. G. Wellse (1866-1946), který proslul svojí invencí a vizionářstvím. Děj filmu ukazuje fiktivní vývoj světa na osudech jedné rodiny z Everytownu od roku 1940 do 2036. Vizuální zpracování, triky a výprava jsou na dobu vzniku vynikající a mohou mnohé diváky překvapit. Futuristické modely a kulisy ukazují tehdejší představy o technice a architektuře 21. století. Velký podíl na tom má nepochybně režisér William Cameron Menzies - uznávaný výtvarník filmových dekorací. Originální námět, post-apokalyptické motivy a téma rodinné ságy později převzali další tvůrci filmových sci-fi.

Film vypráví o osudu jedné rodiny z maloměsta Everytown od roku 1940 do roku 2036. V roce 1940 začíná druhá světová válka, která končí roku 1966 nasazením jedovatých plynů. Ti, kteří přežijí, živoří v troskách města. Ale již v roce 2036 je Everytown zase bohatým městem.

Futuristické dekorace Harryho Zecha a triky Neda Manna sice vsazují vize příštího století do úchvatných obrazů, ale obecenstvo reagovalo na tuto naléhavou předpověď války velmi odmítavě. Film režíroval William Cameron Menzies v roce 1936.