FDb.cz > Svět za sto let (1936) > Tisk

Svět za sto let (1936)

Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, existují však i jiné ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce nespojené s dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britské sci-fi Svět za sto let.

Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby mrazivě prorocké dílo, které předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, i jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Právě vědecký pokrok oproštěný od národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti 20. století představuje zdejší ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů společnosti, by se měla stát cesta člověka do vesmíru.

Autorem této vize je H. G. Wells, jeden z největších sci-fi autorů všech dob, jenž zde zopakoval své teze stran vývoje civilizace, které již dříve formuloval v několika dílech, především v románu Podoba toho, co přijde. Mamutí projekt inicioval ambiciózní producent Alexander Korda a můžeme jej vnímat jako kulminaci formálních postupů prvních dekád kinematografie. Film se chlubí rozlehlými dekoracemi, masivními davovými scénami i vynikajícími předdigitálními trikovými sekvencemi, které vznikly za užití miniaturních modelů, optických kouzel či citlivým zakomponováním archivních záběrů do nového materiálu.

V souladu se zastřešující myšlenkou, že pokrok si žádá oproštění od ideologií a nacionalismu, tvůrci uplatnili postupy evropských avantgard i ruské montážní školy, a ke spolupráci na zhmotnění futuristického světa oslovili světové umělce zvučných jmen jako Fernand Léger, Le Corbusier či László Moholy-Nagy. I když převážná část jejich návrhů na plátně neskončila, snímek samotný se částečně odklonil od Wellsovy vize a nakonec ani nezaznamenal takový kasovní úspěch, v jaký producent doufal, během času si získal nezpochybnitelné místo v historii nejen sci-fi, ale celé kinematografie.

Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

režie:
William Cameron Menzies

hraje:

Raymond Massey (John Cabal / Oswald Cabal), Sophie Stewart (paní Cabalová), Ralph Richardson (šéf), Edward Chapman (Pippa Passworthy / Raymond Passworthy), Cedric Hardwicke (Theotocopulos), Derrick De Marney (Richard Gordon), Ann Todd (Mary Gordonová), Charles Carson, Margaretta Scott (Roxana / Rowena), Maurice Braddell (doktor Harding), Pearl Argyle (Catherine Cabalová), Patricia Hilliard (Janet Gordonová)

námět:
H.G. Wells (The Shape of Things to Come (román))

scénář:
H.G. Wells

kamera:
Georges Périnal

hudba:
Arthur Bliss

střih:
Charles Crichton, Francis D. Lyon

producent:
Alexander Korda